portály České televize
menu

Často hledáte:

hudební skladatel čtení s porozuměním Bedřich Smetana Vltava česká kultura

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Planeta Venuše

04:15

Planeta Venuše

Venuše je často nazývána "sesterskou planetou" Země. Má totiž řadu společných vlastností a je Zemi nejblíž. Vznikla i ze stejné mlhoviny jako Země a vyvíjela se podobně. Ale najdeme zde i řadu odlišností, například průměrnou teplotu, nejvyšší horu či délku jednoho dne. Co ještě o ní víme?

Z pořadu:

Planeta Věda Přehrát celý pořad

Témata:

Vesmír a Země

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Fyzika Zeměpis

Klíčová slova:

skleníkový efekt planeta Venuše Venuše

Materiály ke stažení

2 listů

Pracovní list: Venuše

Pracovní list je určen nejen pro žáky základních škol, ale i žáky středních škol. Jeho cílem je seznámit s planetou Venuší.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Fyzika

Řešení pracovního listu: Venuše

Zde najdete řešení k pracovnímu listu Venuše. Ten je určen nejen pro žáky základních škol, ale i žáky středních škol. Jeho cílem je seznámit s planetou Venuší.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Fyzika

Mohlo by vás také zajímat

Vesmír a Země

Další videa
Hubbleův teleskop
04:33

Hubbleův teleskop

Popis a funkce virtuálního 3D modelu Hubbleova teleskopu. Jak se pohybuje ve vesmíru a jaká pozorování umožnil. Stal se oknem do vesmíru. Umožnil náhled hluboko do Mléčné dráhy a nový pohled na evoluci vesmíru. Významný experiment, kdy během několika týdnů byl pozorován jeden malý kousek oblohy, umožnil vidět až 3000 galaxií. Poprvé v historii dokázal nafotit okolí černé díry.
PL
Fenomén černých děr
03:17

Fenomén černých děr

Místo, kde gravitace zvítězila nad hmotou a prostorem, neboli černá díra. Místo, kde končí vše hmotné i světlo. Jak černá díra vlastně funguje? Tím se vědci zabývají již od 18. století. Černá díra a její působení se přesto vzpírá lidskému rozumu. Dnes víme, že vesmír je jich plný. Co přesně se ale děje uvnitř těchto objektů, nikdo neví.

Oprava Hubbleova dalekohledu
07:14

Oprava Hubbleova dalekohledu

Na začátku roku 2009 se astronauti vydali k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, aby opravili jeho opotřebované součástky a instalovali dva nové přístroje. Jedním z nich je kamera širokého pole, známá jako WFC3 (Wide Field Camera 3). Umožňuje spojit pozorování v ultrafialovém, viditelném a infračerveném světle, což nesmírně rozšiřuje schopnost dalekohledu určit astronomické objekty, podívat se zpět v čase a dohlédnout mnohem dále.

Polární záře
01:02

Polární záře

Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.

Vesmír a Země

Další videa
Budoucnost cest do vesmíru
03:30

Budoucnost cest do vesmíru

V rozhovoru s odborníkem z České kosmické kanceláře je popsán vývoj a stávající úroveň cestování do vesmíru. Jak to funguje na mezinárodní vesmírné stanici? Kam se v budoucnosti lidé chystají? Jaké překážky nyní brání většímu a rychlejšímu progresu při dobývání vesmíru? A co je potřeba zajistit budoucím vesmírným posádkám?

Stručná historie dobývání vesmíru
00:41

Stručná historie dobývání vesmíru

Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?

PL
Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí
07:52

Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí

Co lidé věděli o Měsíci před tím, než na něj vstoupili? Vzhledem ke vzdálenosti byly historicky možnosti lidí blíže poznat povrch Měsíce omezené. Průlom nastal v 50. letech minulého století s vypouštěním prvních umělých družic a sond. Zásadním impulsem pro zkoumání Měsíce byl americký vesmírný program mise Apollo. Co všechno bylo potřeba zjistit, aby byl člověk připraven udělat na Měsíci první kroky, jak to probíhalo a co víme o Měsíci nyní, komentuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Proč má den 24 hodin?
02:06

Proč má den 24 hodin?

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč má den právě 24 hodin? Odpověď je skryta v dávné historii u starověkých Egypťanů. Jejich systém ale značně zdokonalili Řekové. Roli zde hrají fáze Měsíce a samozřejmě rotace Země kolem Slunce. Ale i matematika.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

719

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání