04:39
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Období kolem 1. listopadu mělo magický význam už v dávných historických dobách. Svátky mrtvých, které známe dnes jako Dušičky nebo Halloween, mají původ v keltském svátku Samhain a od Keltů pochází i zvyk vyřezávat lucerny například z dýní.
Slámové ozdoby patří k tradičním vánočním ozdobám, ale celý betlém vyrobený ze slámy už tak obvyklý není. František Zuska je pravý umělec, pokud jde o výrobky ze slámy. Ještě méně obvyklé jsou ozdoby, respektive figurky ze sušeného ovoce, které sloužily jako vánoční a mikulášské dárky. Tato tradice už se příliš nepěstuje, ale ve Vizovicích se ji stále snaží uchovat.
Pasáž věnovaná dvěma pražským palácům, jež patřily rodu Nosticů – paláci Savarin v ulici Na Příkopě a Nostickému palác na Maltézském náměstí. V tom druhém dnes sídlí Ministerstvo kultury a kromě toho zde najdeme i jednu ze dvou posledních palácových knihoven v Praze.
Zámek Nové Město nad Metují patřil v průběhu staletí různým šlechtickým rodům, ve 20. století ho pak koupil továrník Josef Bartoň. Zámek prošel přestavbou a změnil se v moderní sídlo. Po necitlivém období znárodnění byl zámek opraven a zpřístupněn veřejnosti.
Výzkum mediální gramotnosti, který organizoval Člověk v tísni, sledoval, jaké znalosti a dovednosti pro práci s médii mají žáci 8. a 9. tříd ZŠ a SŠ. Jaká jsou hlavní zjištění výzkumu? S čím mají žáci největší problém? A naopak – co se respondentům dařilo?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.