07:25
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Barborky, větvičky ovocných stromů používané k věštění budoucnosti, přetrvaly jako zvyk dodnes. Barborky byly však i dívky převlečené za duchy, které chodily kontrolovat domácnosti, aby je podle zásluhy buď odměnily, nebo potrestaly.
V některých větších městech existují oddělení jízdní policie. Než mohou být policejní koně nasazeni do akce, musejí projít zvláštním výcvikem.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze, tedy léčba pomocí studené vody. Z dnešního pohledu bychom řekli, že jde o léčitelství, které Priessnitz objevil díky náhodě a své intuici.
Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den nato opravdu k demonstraci došlo. Podívejte se na diskusi historiků z pořadu Historie.cs (2008).
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
14 022
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.