02:58
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
V pohanských dobách bylo období adventu spojeno s řadou magických obyčejů. Pasáž ukazuje, že naši předkové oslavovali zimní slunovrat a prováděli rituály související s přírodou a s vírou v její opětovné vzkříšení.
Pro českou společnost je typické, že velké množství pohřbů probíhá bez obřadu. Máme v tom bohužel takřka světový unikát. Důvody k rozhodnutí, proč se s blízkým po jeho smrti obřadně nerozloučit, mohou být různé a některé mohou znít i srozumitelně. Přesto zůstává otázka, proč v jiných zemích se svými zesnulými zacházejí důstojněji, ačkoli zmíněné důvody jistě existují i tam.
28. října 1918 vznikl samostatný československý stát. S patřičným historickým odstupem si můžeme klást otázku, jak tehdejší události vlastně vnímat. Byla to revoluce, převrat nebo předání moci? Tři historici se snaží na tuto otázku odpovědět a polemizují i o dalších souvislostech, jako např. jakými způsoby lze rozumět pojmu revoluce nebo zda v roce 1918 vznikl skutečně „nový“ český stát.
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
Najdeme ještě v naší zemi živé lidové umění kopírující regionální zvyky? Mezi jeden z nejúspěšnějších folklorních souborů patří valašský soubor Kašava, jehož vznik je datován do roku 1971. Tehdy byli přizváni manželé Perůtkovi, aby pomohli nacvičit lidové tance pro slavnost dožínek. Historie tohoto souboru je uchovávána v kronikách a v jejich zapisování pokračují i současní členové. V době zákazu činnosti dodával souboru velkou energii etnograf Karel Pavlištík, který byl hlavním organizátorem, režisérem a choreografem.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.