portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Pohřební obřady v Česku

02:43

Pohřební obřady v Česku

Pro českou společnost je typické, že velké množství pohřbů probíhá bez obřadu. Máme v tom bohužel takřka světový unikát. Důvody k rozhodnutí, proč se s blízkým po jeho smrti obřadně nerozloučit, mohou být různé a některé mohou znít i srozumitelně. Přesto zůstává otázka, proč v jiných zemích se svými zesnulými zacházejí důstojněji, ačkoli zmíněné důvody jistě existují i tam.

Z pořadu:

Historie.cs Přehrát celý pořad

Témata:

Základy společnosti Člověk ve společnosti Život v Česku Společenské změny

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost Psychologie a sociologie

Klíčová slova:

Česká republika člověk v lidském společenství Česko smrt pohřeb společenské změny lidské chování současný svět lidské společenství rituál

Mohlo by vás také zajímat

Základy společnosti

Další videa
Adopce hrobů a revitalizace hřbitovů
02:56

Adopce hrobů a revitalizace hřbitovů

Některé staré hřbitovy, přestože už neplní svou původní funkci, mohou být cennými památkami. Stejně tak existují hroby a hrobky, o které už se nikdo nestará, ale byla by z různých důvodů škoda nechat je zchátrat a rozpadnout se. Proto u některých hřbitovů dochází k jejich revitalizaci, například ve starší části Olšanských hřbitovů v Praze. Zajímavý je v této souvislosti také projekt adopce hrobů, díky němuž dochází k restaurování těch nejohroženějších náhrobků.
Jídlo v židovství a křesťanství
06:20

Jídlo v židovství a křesťanství

V judaismu souvisí tradice a zvyky spojené s jídlem se svátky. Tóra určuje striktní dietetická pravidla. Křesťanství oproti židovství opouští tradici čistého a nečistého jídla, významné jsou ale půsty.

Vnímání environmentálních aktivistů
03:42

Vnímání environmentálních aktivistů

Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
Tove Jansson jako finská queer ikona
09:03

Tove Jansson jako finská queer ikona

Finská kreslířka a spisovatelka Tove Jansson, která žila otevřeně ve vztahu se ženou, vytvořila slavnou muminí rodinu jako společenství bytostí, které je otevřené i těm divným, excentrickým a na první pohled nedůvěryhodným. A jak se dnes žije queer lidem ve Finsku, v zemi, která přemosťuje sever a východ a kterou lze i nelze schovat pod přikrývku „skandinávské svobodomyslnosti“? (Video v cizím jazyce a s českými titulky.)

Člověk ve společnosti

Další videa
Změny v postavení Židů v 18. století
02:12

Změny v postavení Židů v 18. století

Nerovnoprávné postavení židovské menšiny ve společnosti se začíná postupně měnit od konce 18. století, po vydání josefínských reforem. Josef II. sice nezrušil to, co Židy trápilo nejvíce, přesto se změny daly jednoznačně chápat jako symbolické zahájení modernizace jejich života. Např. byla zrušena diskriminační povinnost nosit židovská znamení nebo bylo Židům zpřístupněno univerzitní vzdělání.
Soumrak českých cirkusů ve fotografii
06:02

Soumrak českých cirkusů ve fotografii

Fotograf Zdeněk Dvořák fotí cirkus už mnoho let. Vyznává se ze svého osobního vztahu k němu a nastiňuje jeho úlohu v životě lidí. Zmiňuje také známou kauzu z roku 2018 týkající se obchodu s tygřím masem. V souvislosti s ní se zamýšlí nad tím, jak kauza ovlivnila pohled na cirkusy v Česku a zda je to zasloužené.
PL
Likvidace cikánského tábora v Osvětimi
02:38

Likvidace cikánského tábora v Osvětimi

Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni, ostatní – staří, nemocní, těhotné ženy, děti – byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Kdo a proč dal rozkaz k likvidaci asi tří tisíc osob, není dodnes zcela jasné.
Genderfluid a cesta k vlastní jedinečnosti
15:49

Genderfluid a cesta k vlastní jedinečnosti

Odmalička neměl rád své jméno, přišlo mu příliš holčičí. Postupem času, když přišel na to, že je trans, se svěřil své nejlepší kamarádce, která mu pomohla sdílet jeho pocity. Oz se necítí býti ženou, ale necítí se ani jako stoprocentní muž, není striktně genderově vyhraněn, mluvíme o tzv. „genderfluid“ označení. Tranzice není jednoduchý proces, Oz měl ale štěstí, že jeho vlastní rodina i škola jeho coming out pochopila. Nejdůležitější je v životě být sám sebou. Je možné, že genderové kategorie prostě pro identifikaci jednotlivce nedostačují? (Video v cizím jazyce a s českými titulky.)

Společenské změny

Další videa
Luděk Eliáš o neonacismu
02:05

Luděk Eliáš o neonacismu

Luděk Eliáš byl český herec, režisér, divadelní ředitel, scenárista, publicista a moderátor. Během druhé světové války byl spolu s rodiči z rasových důvodů vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Sachsenhausen. Z porevolučních negativních jevů ve společnosti se ho osobně nejvíce dotýkaly projevy neonacismu. Názory a projevy lidí z okruhu tohoto hnutí pro něj byly nepochopitelné.
Psychiatrické léčebny
10:49

Psychiatrické léčebny

Psychiatrické ústavy pro choromyslné začaly na českém území ve větší míře vznikat od 2. poloviny 19. století. Charakteristické pro ně bylo, že se stavěly mimo města, aby byli duševně nemocní jedinci odděleni od zbytku společnosti. Mnoho těchto zařízení slouží původnímu účelu dodnes, ale pochopitelně se od té doby mnohé změnilo, např. spektrum duševních chorob u hospitalizovaných. Podívejme se blíže na dvě asi nejznámější léčebny, a to v Kosmonosech a pražských Bohnicích.
Pražská chudinská péče: Chorobinec
02:08

Pražská chudinská péče: Chorobinec

Vývoj pražského chudinství ovlivnily především osvícenské reformy, které definovaly chudinskou péči jako péči otevřenou, almuženskou a institucionální. První ryze chudinskou institucí, která v Praze vznikla roku 1788, byl chorobinec. Nacházel se v budově zrušeného kláštera na Karlově a poskytoval péči osobám invalidním a tělesně postiženým. Původně se jednalo o státní zařízení, ale v druhé polovině 19. století přešlo pod správu města.
PL
Život na venkově v 18. a 19. století
04:27

Život na venkově v 18. a 19. století

V 18. století žila naprostá většina lidí na venkově, přičemž pokud se chtěli poddaní stěhovat, potřebovali tzv. zhostní list. Převaha venkovských obyvatel nad městy trvala v českých zemích až do 20. století. Jak konkrétně vypadala venkovská obydlí a jaké byly jejich nedílné součásti, to můžeme dobře vidět na dochovaných staveních ve skanzenu. Dvě taková s průvodcem navštívíme.

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání