13:26
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Krátký cestopis popisuje vznik Himálaje a život ve vybraných indických městech v tomto regionu s důrazem na tradiční místní aktivity (pěstování čaje, duchovní život).
V Japonsku začal rok 2024 zemětřesením o síle zhruba 7,6 stupně Richterovy škály. K zemětřesení došlo na západním pobřeží Japonska na ostrově Honšú v prefektuře Išikawa. Poprvé od roku 2011 vydaly úřady varování před tsunami.
Vydáme se do pouště Gobi, která se rozkládá na území Mongolska a Číny. Nejprve navštívíme Planoucí útesy, významnou paleontologickou lokalitu. Dále uvidíme národní park Gobi Gurvansaikhan s rozlehlými písečnými dunami, údolí Jolin Am plné vegetace a žulové skalnaté útvary v oblasti Baga Gazriin Chuluu.
Turistickým vlakem se vydáme z Ankary napříč Tureckem do města Kars na hranicích s Arménií. Tento oblíbený spoj, známý jako Východní expres, obnovil provoz po dvouleté pauze v roce 2022 z důvodu pandemie. Do provozu jej přitom ve své dnešní podobě uvedli teprve v roce 2019 a rychle získal popularitu nejen mezi místními. Spoj je pravidelně vyprodán, v následující ukázce zjistíme proč. 1300 km dlouhá cesta trvá se zastávkami zhruba 30 hodin.
Na západě Číny daleko od velkých měst se rozkládá provincie Sin-ťiang, v níž žije 12 milionů Ujgurů. Komunistický režim toto muslimské etnikum krutě utlačuje pod ideologistickou zástěrkou převýchovy. V exkluzivním rozhovoru s čelní představitelkou ujgurského exilu se dozvíme o metodách čínského útlaku, pracovních táborech, do nichž jsou mnozí Ujgurové zavíráni, šikaně a dalších příkladech porušování lidských práv v provincii. Proč svět ignoruje jejich diskriminaci? Podívejte na rozhovor Jakuba Železného.
14 112
861
4 794
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.