00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
V Japonsku začal rok 2024 zemětřesením o síle zhruba 7,6 stupně Richterovy škály. K zemětřesení došlo na západním pobřeží Japonska na ostrově Honšú v prefektuře Išikawa. Poprvé od roku 2011 vydaly úřady varování před tsunami.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Prostřednictvím archivních záběrů ČT se můžeme podívat na stručný přehled míst, která povodeň v roce 2002 zasáhla. Uvidíme rozsah povodní na Vltavě, evakuaci Písku, zatopenou Prahu, situaci na Dyji a na Vranovské přehradě a zničené vesnice Zálezlice a Kly.
Výprava do kanadské divočiny, která láká turisty zejména díky své rozmanité přírodě. Ledovce, zasněžené vrcholky hor, rozsáhlé lesy a nekončící divočina. Severní Amerika odhaluje své krásy přírodního prostředí, jako jsou ledovce, ledovcové splazy, Kordillery a Skalisté hory. Možná že i vy po zhlédnutí pořadu dostanete zlatou horečku.
Váránásí leží na západním břehu řeky Gangy v indickém státě Uttarpradéš. Je považováno za svaté město hinduistů, buddhistů a džinistů a je jedním z nejdéle trvale osídlených měst na světě. Pořad ukazuje, jaký je život ve Váránásí a jaké jsou hinduistické tradice spjaté s posvátnou řekou Gangou.
Nepálský klášter Manjushri Di-Chen není jen duchovním centrem, jedná se o místo, které se pro desítky nepálských chlapců stává na mnoho let jejich domovem. Podle nepálské tradice by se mnichem měl stát každý druhorozený syn v rodině. Pro mnohé děti je to jediné místo, jak se dostat ke studiu, protože rodiče nemají prostředky, aby dítě mohlo chodit do běžné školy. Reportéři pořadu Objektiv strávili s chlapci v klášteře jeden celý den, který byl plný studia, povinností i oddechu.
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
Když geografové poprvé v 19. století změřili nejvyšší horu světa, byla podle nich 8840 m vysoká. Od té doby už byl Mount Everest přeměřován několikrát. Vždy se výška trochu lišila, a to i v závislosti na tom, jestli se započítávala sněhová čepice na vrcholu hory. Měření z roku 2020 uvádí, že nadmořská výška nejvyšší hory světa je 8848,86 m. Jak se vlastně hory měří? Jak se počítá jejich výška? Na tyto otázky odpoví odborník ze stavební fakulty brněnského VUT profesor Viliam Vatrt.
12 978
733
4 417
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.