00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
V Japonsku začal rok 2024 zemětřesením o síle zhruba 7,6 stupně Richterovy škály. K zemětřesení došlo na západním pobřeží Japonska na ostrově Honšú v prefektuře Išikawa. Poprvé od roku 2011 vydaly úřady varování před tsunami.
Na kopci Hřebeč mezi Svitavami a Moravskou Třebovou se až do 90. let těžily jíly a žáruvzdorné lupky. Haldy vytěžené hlušiny pak vlivem větru a vody značně změnily své vlastnosti a vysloužily si označení „měsíční krajina“. Podivně tvarovaný povrch totiž připomíná povrch Měsíce.
Baskové byli významní mořeplavci a proslavili se i jako velrybáři, proto moře hraje v jejich životě důležitou roli. Dříve bylo zdrojem obživy a potravy, dnes i zábavy – v současnosti je moře populární mezi surfaři a pořádají se na něm závody ve veslování. Za zmínku stojí také unikátní baskické pobřeží, které je tvořeno flyšem, jak si prohlédneme ve videu.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Jak člověk přetvářel pískovcová skalní města? Václav Cílek objevuje rozmanité antropogenní tvary, které lze ve skalách najít.
Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě. Americká diplomacie v čele s tehdejším prezidentem Billem Clintonem přiměla k podepsání dohod obě znepřátelené strany – Židy i Palestince. Nadějný vývoj v oblasti se však pokazil v roce 2000, kdy začala tzv. druhá intifáda, ozbrojené palestinské povstání. Střety mezi Palestinci a izraelskou armádou si vyžádaly další tisíce mrtvých.
Jaký je život v poušti? Jak se mu lidé přizpůsobili? A jak vypadá nomádský život v 21. století? Tyto otázky vám může zodpovědět reportáž Objektivu z března 2025, ve které se vydáte za beduíny z kmene Nabatejců do Jordánska, kteří i v současnosti udržují tradiční nomádský styl života.
Rišikéš v indickém státě Uttarákhand na úpatí Himálaje se těší pověsti „hlavního města jógy“. Díky tomu se do tohoto města sjíždějí lidé z celého světa, kteří chtějí proniknout do tajů indické spirituality. Jak takové obřady vypadají, se dozvíme ve videu.
Podíváme se na ostrov Bilu Kyun, který obývají výhradně Monové, nejranější obyvatelé Myanmaru, kteří jsou rovněž považováni za zakladatele zdejší civilizace a také jako první v zemi začali vyznávat théravádský buddhismus. Najdete tu tedy samozřejmě i zlaté stúpy, typické pro buddhisty. Na ostrově se těží břidlice, ze které se vyrábí školní tabulky, a rostou zde kaučukovníky, z jejichž mléka se vyrábí guma.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.