00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
V Japonsku začal rok 2024 zemětřesením o síle zhruba 7,6 stupně Richterovy škály. K zemětřesení došlo na západním pobřeží Japonska na ostrově Honšú v prefektuře Išikawa. Poprvé od roku 2011 vydaly úřady varování před tsunami.
Západ japonského ostrova Honšú byl 1. ledna 2024 zasažen sérií zemětřesení, která si vyžádala desítky obětí na životech, evakuováno bylo téměř 60 tisíc lidí, hmotné škody jdou do miliard korun. Varování před vysokou vlnou tsunami se naplnila jen částečně. Vlna byla nakonec pouze metrová, nedošlo k poškození žádné z jaderných elektráren.
Island zažívá od února (2021) seismické roje, z nichž nejsilnější přesahovaly pátý stupeň Richterovy škály. Aktivita v zemi na rozhraní tektonických desek je podle geologů jen předzvěstí silnější sopečné erupce v části ostrova, která vulkanickou činnost zažila naposledy před více než 800 lety. Obyvatelé tedy mají jistotu, že se něco děje, kdy k tomu dojde, se ale mohou jen domnívat.
Nechte si představit stavební řešení, která dokážou snížit následky zemětřesení, a ukázku následků zemětřesení u různých druhů staveb.
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
V největším městě středoasijských republik, Taškentu, žije bezmála 2,5 milionu lidí. Město má velmi bohatou historii – mj. leželo na severní větvi tzv. Hedvábné stezky. V roce 1966 zasáhlo Taškent velmi ničivé zemětřesení o síle téměř 7 stupňů Richterovy stupnice, které zničilo značnou část města. S pomocí dalších svazových republik byl Taškent za tři a půl roku znovu obnoven.
Mangrovy jsou unikátním ekosystémem, který chrání pobřeží jihovýchodní Asie před tajfuny a tsunami. Národní park Sundarbands v Bangladéši ochraňuje největší mangrovový prales na světě.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.