03:56
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
V ukázce z dokumentu Ve jménu syna (2019) vystupuje chlapec, jehož rodiče se rozvedli. Vztahy mezi nimi jsou napjaté a opakovaně dochází k narušování jeho osobních hranic. Matka ve videu mluví za svého syna, oba rodiče pak řeší své konflikty v přítomnosti chlapce a vtahují ho do jejich sporů. Chlapec se pak ocitá v bezmocné roli mezi dvěma dospělými, kterým se pod tlakem situace snaží vyhovět, protože nemá dostatek prostoru bezpečně vyjádřit vlastní názor. Takový způsob řešení konfliktů není vhodný, dítě by nemělo být prostředníkem sporů ani nuceno si vybírat na čí „stranu“ se postaví.
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Téma rozvodu nebo rozchodu rodičů může být pro děti velmi citlivé a emočně náročné. Ve škole se mohou objevovat děti, které se ocitají uprostřed konfliktů mezi rodiči a nesou odpovědnost, která jim nepřísluší. Je důležité dětem připomínat, že nejsou zodpovědné za řešení problémů dospělých a že mají právo zůstat mimo partnerské spory svých rodičů. Následující text může sloužit jako podklad pro třídnickou hodinu, preventivní program nebo individuální podporu dítěte, které podobnou situaci prožívá.
Když se rodiče rozvedou nebo rozejdou, často mezi nimi zůstávají nevyřešené věci. Učí se fungovat každý zvlášť a zvykají si na velkou změnu. Někdy se ale stane, že se nedokážou domluvit. Může se stát, že do svých hádek zapojují děti nebo po nich chtějí, aby problémy řešily za ně. Někdy ve svých dětech hledají „spojence“ a chtějí od nich potvrzení, že mají pravdu. Často to dělají ze strachu, že o své dítě přijdou. I když to nemusí dělat záměrně, nikdy není v pořádku, že se tak chovají. Rodiče jsou dospělí lidé a za své chování i řešení problémů nesou odpovědnosti oni sami – ne jejich děti.
Úkolem dítěte není:
- řešit spory a hádky rodičů
- vyjednávat mezi nimi dohody
- snažit se, aby spolu rodiče vycházeli
- předávat vzkazy a informace druhému rodiči
- poslouchat stížnosti rodičů na sebe navzájem
- vybrat si jednoho rodiče a stát na jeho straně
- utěšovat rodiče a starat se o ně
- cítit odpovědnost za jejich pocity
- cítit vinu za rozhodnutí, s jakým rodičem chce trávit čas
- nahrazovat jim kamaráda, partnera nebo psychologa
Rodiče mají možnosti, kde hledat pomoc. Existuje mnoho organizací a odborníků, které jim mohou pomoci. Na rodičích je, aby si pomoc zajistili – není v pořádku, pokud chtějí pomoc od svých dětí.