02:23
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Porucha příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy představují problémy spojené nejen s jídlem, ale i s nezdravým vztahem k vlastnímu tělu, nadměrným cvičením nebo přehnanou touhou po dokonalosti. Poznají se často podle toho, že jídlo a cvičení začnou člověku přinášet strach, pocity viny a stud, kvůli kterému se snaží všechno před ostatními schovávat. Nejlepší prevencí je vyhýbat se přísným dietám, nekomentovat postavu a jídelníček druhých a na sociálních sítích nesledovat profily, které v nás vyvolávají špatné pocity.
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Tip do výuky
1. stupeň ZŠ
Vyučující může s žáky a žákyněmi otevřít téma, proč je tak důležité nekomentovat vzhled druhých ani ten svůj, učit se přijímat vlastní tělo a být k sobě laskaví. Důležitou součástí debaty by měly být i sociální sítě. Společně s žáky lze probrat, zda to, co na nich vidíme, doopravdy odpovídá realitě, a hledat konkrétní důkazy o tom, jak moc bývá digitální svět přikrášlený (např. použití filtrů, úpravy fotek nebo vybírání jen těch nejlepších okamžiků). Děti si tak uvědomí, proč je škodlivé se s nerealistickými vzory srovnávat a jak je naopak prospěšné vyhýbat se profilům, které v nich vyvolávají špatný pocit.
2. stupeň ZŠ
Žáci a žákyně mohou posuzovat výroky týkající se jídla a vzhledu: „Tohle bys neměl jíst“, „Vypadáš dobře, zhubl jsi“, „Obdivuji tvoji sebekontrolu“ nebo „Mám o tebe starost, protože se poslední dobou kvůli jídlu trápíš“. Uvažují, jak může stejná věta působit na různé lidi a proč může být problematický i dobře míněný komentář. Poté navrhnou citlivější způsob, jak projevit zájem bez hodnocení těla, hmotnosti nebo množství jídla.
Vyučující může připravit tvrzení jako: „Poruchu příjmu potravy poznáme podle vzhledu“, „Týká se pouze dívek“ nebo „Stačí se rozhodnout a začít normálně jíst“. Žáci je porovnají s odborným informačním textem a opraví nepřesnosti. Měli by dojít k tomu, že poruchy příjmu potravy nejsou dobrovolnou volbou a mohou se týkat lidí různého věku, pohlaví i tělesné stavby.
Střední škola
Studenti a studentky mohou analyzovat textové ukázky reklam na diety, fitness programy nebo „zdravý životní styl“. Sledují, jak reklamy pracují se strachem, studem, představou ideálního těla a morálním rozdělováním jídla na „dobré“ a „špatné“. Zkoumají také, zda reklama skutečně mluví o zdraví, nebo zdravím pouze ospravedlňuje tlak na určitý vzhled. Následně vytvoří pravidla odpovědné komunikace o jídle a těle.
Vyučující může nastínit situaci, kdy si student všimne, že se jeho kamarád stále více zabývá jídlem a vzhledem a kvůli tomu omezuje společné aktivity. Skupiny navrhují, jak zahájit rozhovor pomocí konkrétních pozorování, aniž by určovaly diagnózu nebo hodnotily tělo druhého. Součástí řešení má být nabídka doprovodu za důvěryhodným dospělým či odborníkem a vědomí, že spolužák nemůže nést odpovědnost za léčbu. Aktivita může uzavřít otázka, kde končí respekt k soukromí a začíná odpovědnost a povinnost jednat při vážné obavě o zdraví.
