15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Dokument představuje přírodní krásy australského kontinentu: velký bariérový útes jako unikátní ekosystém a Uluru jako posvátné místo původních australských kultur – Aboriginců.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Pražské mlýny neměly jednoduchou existenci. Mnohé z nich poničily povodně nebo požáry. Proto také byly mnohdy přestavovány. Z počátku patřily církevním řádům, později náležely jednotlivým pražským obcím nebo i soukromým podnikatelům. Na Vltavě jich byly v průběhu staletí postaveny desítky, dodnes se jich dochovalo už jenom pár. Velmi často u mlýnů stávaly i vodárenské věže, které využívaly mlýnská kola.
Klášter Porta Coeli (v předkladu Brána nebes) se nachází v obci Předklášteří u Tišnova. Založila ho ve 13. století matka svaté Anežky, česká královna Konstancie Uherská. Je jediným klášterem v České republice, kde sídlí ženský cisterciácký řád. Unikátní je zejména gotický portál románsko-gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie.
V listopadu 2020 si čeští sokolníci připomněli 10 let od zapsání svého oboru na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V českých zemích se umění lovu s dravými ptáky provozuje již skoro 1500 let.
V úryvku z pořadu Krajinou domova (2017) se vydáme na místo bývalé vojenské střelnice, které se proměnilo ve světově unikátní přírodní rezervaci. Travnatou krajinu Jizerské tabule u Milovic dnes obývají tři vzácné druhy velkých kopytníků: divocí koně, pratuři a zubři.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Už jste byli v dinoparku? Ještě před pár lety se sem navážela hlušina z nedaleké šachty Doubrava. Dnes se na místě můžeme podívat do období druhohor, kdy naší planetě kralovali dinosauři. Největší vzácností areálu je pravěká borovice, kterou objevili vědci v Austrálii.
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.