15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Lipno je plošně největší přehradní nádrž v naší zemi. Na délku měří 48 km a na šířku víc než 10 km. Zadržuje asi 300 miliónů kubíků vltavské vody. Obří přehrada měla zkrotit divokou jarní Vltavu, aby neničila lidem domy a svou sílu přeměnila v elektřinu. Šlo o stavbu ojedinělou v celé Evropě. V současnosti je areál Lipno celoročně jedním z turisticky nejatraktivnějších cílů v Česku.
V 50. letech proběhla v Československu násilná kolektivizace, která zásadním způsobem pozměnila ráz české krajiny. Jedno z dobových komunistických hesel znělo: „Rozoráme louky, meze.“ Tento krok je dnes vnímán jako jeden z nejcitelnějších zásahů do krajiny, který měl nedozírné následky. Je vůbec možné vrátit krajině tvář, jakou měla před kolektivizací? Podívejte se na debatu odborníků v pořadu Historie.cs.
Z mallorské vesnice Sóller byla začátkem 20. století vystavěna železnice pro rychlejší přepravu ovoce do hlavního města Palma de Mallorca. V současnosti se již pro transport využívají silnice, zmíněná železniční trať "pomerančového expresu" je však v provozu stále a slouží turistům. Ze Sólleru kromě vlaku vyjíždí i tramvaje, dříve využívané pro nákladní dopravu.
Navštívíme Lázně Jeseník, které jsou spjaty především se jménem Vinzenze Priessnitze. Priessnitz postavil své léčitelství na běžně dostupných věcech: pobytu na čerstvém vzduchu a zdraví prospěšných účincích vody. Je považován za zakladatele vodoléčby a na místní léčebné metodě se od jeho dob nic nezměnilo.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Knížata z Liechtensteinu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park. Tento areál se řadí mezí největší upravované krajiny v Evropě. Úpravy vycházely z principů anglických parků. V areálu najdete barokní architekturu, novogotickou architekturu zámků a drobné stavby postavené v romantickém duchu.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
12 295
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.