02:44
Student filozofické fakulty Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí na protest proti potlačování svobod, vůči kterému začínala být československá veřejnost pasivní. Dokument mimo jiné obsahuje reflexi Palachova činu v očích Václava Havla a Tomáše Halíka.
Na začátku roku 1969 se upálil student Jan Palach. Jeho tragický čin měl u československé veřejnosti velký ohlas. Jedním z nich byla i píseň Bohdana Mikoláška Ticho. Její text možná nejlépe vyjadřuje pocity tehdejší doby. Režisér Milan Peer píseň doprovodil působivými filmovými záběry a vzniklo tak silné svědectví, které bylo v době normalizace na dvacet let uloženo do trezoru.
Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.
V lednu 1989 uplynulo 20 let od tragického činu Jana Palacha. V Praze na Václavském náměstí proběhla série shromáždění, která signalizovala blížící se konec komunistického režimu v Československu. Sdělovací prostředky přinášely o událostech zkreslené informace se zřejmým záměrem manipulace veřejným míněním.
Měsíc po tragické smrti Jana Palacha se 25. února 1969, na den výročí komunistického puče sebeupálil další student, Jan Zajíc. Inspirován Palachem i on obětoval svůj život na protest proti cenzuře a normalizaci poté, co Palachův čin podle něj neměl výraznější ohlas v tehdejší společnosti.
Po srpnu roku 1968 nastává v Československu období normalizace, během kterého dochází k represivním opatřením. Jak to u nás vypadalo a kdo byl Jan Palach?
V této pověsti se zaměříme na nekrásnější z dcer vévody Kroka, Kazi. Jak přišla ke svému manželovi? Co se jí na něm líbilo? A co na její volbu říkal její otec? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Perem lidé píší od nepaměti. Původně používali seříznutý husí brk, dnes už máme pera plnicí, kuličková nebo třeba mazací. Také design pera se hodně změnil. Navštivte s námi dílnu na výrobu per a podívejte se, jak takové pero vzniká.
Sklízecí mlátičce, známé pod jménem kombajn, se věnuje tento díl Wifiny. Dozvíme se historii sklizně obilí, proč se kombajn nazývá sklízecí mlátička, z čeho se skládá a jak vlastně obilí zpracovává. A víte, že automatické kombajny umí sklízet obilí podle GPS bez řidiče?
Historie omáček sahá až do starověkého Řecka a Říma. Věděli jste, že jich existuje přes 100 druhů? Jakou máte nejraději? Hrajme si s chutěmi do sytosti a poznejme kouzlo omáček.
V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.
Jak zaznamenaly kamery státnickou návštěvu prezidenta Novotného na Slovensku? Podívejte se na archivní záběry z roku 1963.
Součástí činnosti Státní bezpečnosti byl i dohled nad vrcholovým sportem. Ikonicky se to dá ukázat na příbězích z dějin československého ledního hokeje, procesu proti mistrům světa z roku 1950 i světového šampionátu po srpnové okupaci v roce 1968. Podívejte se na ně.
V březnu 1939 byl na území Čech a Moravy zřízen protektorát, tedy ochrana našeho území Německem. Až při nástupu Reinharda Heydricha ale dostala tato "ochrana" své bližší podoby.
12 550
699
4 144
1 137
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.