05:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Po pádu komunistického režimu se stala předmětem jedné z hlavních politických diskuzí otázka státoprávního uspořádání společného státu. Politické reprezentace obou částí vedly mnohá jednání, ale výsledek byl ale po dobu mnoha měsíců stále v nedohlednu.
Pittsburská dohoda z 30. května 1918 byla dohodou o postavení Slováků v samostatném Československu. Předpokládala federativní uspořádání, které však nebylo naplněno. Odvolávali se na ni slovenští politici mezi válkami, po druhé světové válce a nakonec i v letech před rozpadem společného státu.
Malá obec na Českomoravské vrchovině hostila na počátku února 1992 vrcholnou politickou reprezentaci obou částí společné republiky. Jednou z posledních šancí na udržení společného státu byla dohoda o změně státoprávního uspořádání federace. Kompromis nakonec pohřbilo hlasování v parlamentu. Otevřela se cesta k volbám v létě 1992, ze kterých vzešla "mapa" k zániku společného státu.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
Zakoupením nákladní lodě Republika v roce 1952 byl položen základ české námořní flotily. Postupně se flotila pod československou vlajkou rozrůstala. Dobrodruzi ze země bez moře jezdili po celém světě, přepravovali různý náklad a finančně se tomuto podniku velmi dařilo. Ztrátový nebyl historicky nikdy. Velký zisk vykazoval i v roce 1992, kdy byl zařazen do kuponové privatizace. Čtrnáct lodí bylo ale nakonec prodáno a stovky námořníků se ocitly ze dne na den bez práce.
O novinářích se říká, že jsou sedmou velmocí a hlídacím psem demokracie. Jak ale fungují v situaci, kdy všechna média ovládá totalitní stát? Podívejte se na osudy tří významných českých novinářů. Každý z nich, Karel Pacner, Ondřej Neff i Martin Komárek, působil ve sdělovacích prostředcích různě dlouhou dobu a mají za sebou i roky působení v komunistických novinách. Jak vnímali svoji roli v komunistické propagandě? Jak fungovaly tehdejší redakce?
Edvard Beneš obdržel 21. září od Francie a Velké Británie ultimátum o postoupení části českých území Německu. Video se zaměřuje na Benešovo vnímání těchto událostí i nejednotné postoje generálů. Scéna otevírá problém politické zodpovědnosti a hranic politického jednání.
Jednu ze tří zlatých medailí na olympijských hrách v Berlíně 1936 získal pro Československo sportovní gymnasta Alois Hudec. A to přesto, že hry byly silně politicky zabarvené a rozhodčí protežovali sportovce soutěžící pod vlajkou nacistického Německa. Zejména díky výkonu na kruzích se mu ale podařilo přeskočit všechny ostatní gymnasty.
10 692
527
2 963
991
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.