05:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Pittsburská dohoda z 30. května 1918 byla dohodou o postavení Slováků v samostatném Československu. Předpokládala federativní uspořádání, které však nebylo naplněno. Odvolávali se na ni slovenští politici mezi válkami, po druhé světové válce a nakonec i v letech před rozpadem společného státu.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Po pádu komunistického režimu se stala předmětem jedné z hlavních politických diskuzí otázka státoprávního uspořádání společného státu. Politické reprezentace obou částí vedly mnohá jednání, ale výsledek byl ale po dobu mnoha měsíců stále v nedohlednu.
Malá obec na Českomoravské vrchovině hostila na počátku února 1992 vrcholnou politickou reprezentaci obou částí společné republiky. Jednou z posledních šancí na udržení společného státu byla dohoda o změně státoprávního uspořádání federace. Kompromis nakonec pohřbilo hlasování v parlamentu. Otevřela se cesta k volbám v létě 1992, ze kterých vzešla "mapa" k zániku společného státu.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
V období protektorátu zastupoval německou moc říšský protektor, ale důležitou funkci a pro Hitlera post největšího znalce místního prostředí zastával K. H. Frank. Jaká byla jeho role v protektorátní správě? Podívejte se na diskusi odborníků.
Jefim Fištejn patří k našim nejznámnějším novinářům. Dlouhá léta byl spjat s Rádiem Svobodná Evropa, kde působil od roku 1981. Do mnichovské redakce se dostal i kvůli tomu, že byl donucen opustit Československo poté, co se stal signatářem Charty 77.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.