Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Pittsburská dohoda z 30. května 1918 byla dohodou o postavení Slováků v samostatném Československu. Předpokládala federativní uspořádání, které však nebylo naplněno. Odvolávali se na ni slovenští politici mezi válkami, po druhé světové válce a nakonec i v letech před rozpadem společného státu.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
Jedním z nejdůležitějších letopočtů v historii českého sklářství je rok 1857, kdy v Karlových Varech otevřel svou dílnu Ludwig Moser. Jeho výrobky z křišťálového skla si brzy podmanily celý svět včetně královských rodů. Mezi nejznámější výrobky firmy patří například luxusní souprava Splendid vyráběná už od roku 1911. V následující reportáži se dozvíme více o historii značky i používaných materiálech a prohlédneme si proces broušení a rytí skla.
Jaké byly hodnoty a postoje českého antikomunistického disentu a mohou obstát i v dnešní době? Česko-americký dokument Umění disentu vypráví příběh českého disentu neobvyklým pohledem zvenčí. Příběhu je vyprávěn skrze množství exkluzivních archivních materiálů a unikátních rozhovorů s osobnostmi světového významu.
Ukázka obsahuje anketu mezi obyvateli Československa o havárii Černobylu, kterou Československá televize odvysílala 16. 5. 1986. V anketě se občané vyjadřují především k potřebě celosvětového jaderného odzbrojení, což bylo téma, které se objevilo v projevu Michaila Gorbačova ze 14. 5. 1986.
Dnešní optikou a často velmi zjednodušeně se konec první světové války jeví jako jasný a po vstupu USA jako předpokládaný. Přitom tomu vůbec tak nebylo. Víte, že třeba Spojené státy americké nevyhlásily válku Rakousko-Uhersku? Že poválečné uspořádání a představy Tomáše G. Masaryka byly hodně závislé na náhodě? Že vojenské strategie USA z konce války neodpovídaly zkušenostem evropských válčících států? Podívejte se na část diskuse o konci války a jeho souvislostech.
13 623
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.