Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Pittsburská dohoda z 30. května 1918 byla dohodou o postavení Slováků v samostatném Československu. Předpokládala federativní uspořádání, které však nebylo naplněno. Odvolávali se na ni slovenští politici mezi válkami, po druhé světové válce a nakonec i v letech před rozpadem společného státu.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
Historici a novinář přibližují, proč vzniklo uskupení V4 (Visegrádská čtyřka), jehož je Česká republika členem společně s Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Základem byla snaha přistoupit k Evropské unii a NATO. Tento útvar byl užitečný nejen pro vyměňování zkušeností, ale také pro vytvoření společenství dostatečně velkého, aby jej musel, čistě pragmaticky řečeno, zbytek EU brát vážně.
Ryba je jedním z nejstarších symbolů křesťanství a zároveň postním jídlem, ale kapr se stal součástí Vánoc až v 19. století. Hlavním chodem štědrovečerní večeře pro asi dvě třetiny českých domácností se stal dokonce až po druhé světové válce. Podívejte se na dobovou reportáž z výlovu rybníka Svět i cestu kapra na stůl.
Příběh slavných československých cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, kteří na svoji první cestu vyrazili v roce 1947, a to jako obchodní cestující společnosti Tatra. Cestovatelé, spisovatelé, scénáristé, fotografové a filmoví režiséři se z nich stali až postupem času. Po roce 1968, kdy otevřeně kritizovali srpnovou okupaci, nemohli ani veřejně vystupovat, ani publikovat. Velmi těžko také hledali práci.
Básník Petr Bezruč je neodmyslitelně spjat s Moravskoslezským krajem. V Ostravici pobýval ve svém srubu nedaleko Lysé hory, na niž pravidelně vystupoval. Čím ho oslovovala krajina Beskyd? Místní pamětník nám povypráví nejen o Bezručově vztahu ke zdejšímu prostředí, ale i k ženám.
14 008
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.