05:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Pittsburská dohoda z 30. května 1918 byla dohodou o postavení Slováků v samostatném Československu. Předpokládala federativní uspořádání, které však nebylo naplněno. Odvolávali se na ni slovenští politici mezi válkami, po druhé světové válce a nakonec i v letech před rozpadem společného státu.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Po pádu komunistického režimu se stala předmětem jedné z hlavních politických diskuzí otázka státoprávního uspořádání společného státu. Politické reprezentace obou částí vedly mnohá jednání, ale výsledek byl ale po dobu mnoha měsíců stále v nedohlednu.
Malá obec na Českomoravské vrchovině hostila na počátku února 1992 vrcholnou politickou reprezentaci obou částí společné republiky. Jednou z posledních šancí na udržení společného státu byla dohoda o změně státoprávního uspořádání federace. Kompromis nakonec pohřbilo hlasování v parlamentu. Otevřela se cesta k volbám v létě 1992, ze kterých vzešla "mapa" k zániku společného státu.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
Historie průmyslu v českých zemích začala už v 18. století textilní výrobou. Na našem území tak vznikla dvě na sobě nezávislá centra textilní výroby, Brněnsko a Liberecko. Podívejte se na příběh jedné továrny ve Frýdlantském výběžku, která vznikla sice až na počátku 20. století, ale zato funguje dodnes.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
Tělovýchovná jednota Sokol si kladla od svého založení v 2. polovině 19. století za cíl fyzický a morální růst českého obyvatelstva rakouské monarchie. Prezentovala se jako apolitické hnutí pro všechny Čechy. Její dobře organizovaná základna byla příkladem pro podobné zahraniční spolky a svoji roli sehrál Sokol i při vzniku ČSR. Jakou?
12 776
718
4 330
1 209
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.