05:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Po pádu komunistického režimu se stala předmětem jedné z hlavních politických diskuzí otázka státoprávního uspořádání společného státu. Politické reprezentace obou částí vedly mnohá jednání, ale výsledek byl ale po dobu mnoha měsíců stále v nedohlednu.
Pittsburská dohoda z 30. května 1918 byla dohodou o postavení Slováků v samostatném Československu. Předpokládala federativní uspořádání, které však nebylo naplněno. Odvolávali se na ni slovenští politici mezi válkami, po druhé světové válce a nakonec i v letech před rozpadem společného státu.
Malá obec na Českomoravské vrchovině hostila na počátku února 1992 vrcholnou politickou reprezentaci obou částí společné republiky. Jednou z posledních šancí na udržení společného státu byla dohoda o změně státoprávního uspořádání federace. Kompromis nakonec pohřbilo hlasování v parlamentu. Otevřela se cesta k volbám v létě 1992, ze kterých vzešla "mapa" k zániku společného státu.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Do dnešních dnů přetrvává problém vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Roku 1990 byl přijat tzv. lustrační zákon, který stanovuje předpoklady pro výkon některých veřejných funkcí. Spolupráce s komunistickým režimem byla a stále je společenským stigmatem a svazky Státní bezpečnosti se staly postrachem všech, kteří se v nich ocitli. Důvod evidence mohl být přitom různý.
Krátce pro smrti Jana Palacha přednesl tehdejší československý prezident Ludvík Svoboda prostřednictvím televize projev, kterým reagoval na dění té doby. Podívejme se na jeho proslov k občanům v nezkrácené podobě.
Jaké bylo soužití Čechů a Němců za první republiky? Začala se situace v zemi vyhrocovat až s nástupem fašistických tendencí v zahraničí, nebo v Československu panovalo jakési křehké příměří již dříve?
Pasáž osvětluje vztah prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka ke katolické církvi.
11 402
611
3 370
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.