Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Pittsburská dohoda z 30. května 1918 byla dohodou o postavení Slováků v samostatném Československu. Předpokládala federativní uspořádání, které však nebylo naplněno. Odvolávali se na ni slovenští politici mezi válkami, po druhé světové válce a nakonec i v letech před rozpadem společného státu.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
Prezident Beneš a plukovník Moravec. Jeden chce klid a přežití, druhý zničující válku. Jeden budoucí vítěz, druhý budoucí zrádce národa, přesto spolu jejich osudy souvisejí. V dramatickém zpracování zvratů našich dějin si připomeňme 80 let od potupného aktu Mnichovské „dohody“. Příběh o setkání dvou osobností a dvou naprosto odlišných myšlenkových světů. Chladný kalkulátor a horkokrevný bijec. Edvard Beneš a Emanuel Moravec. Diplomat a legionář.
Dne 15. března 1939 vstoupila německá okupační vojska na území Československa. Na Moravu však neoficiálně o den dříve. Právě ve Frýdku-Místku proto na německé vojáky zahájili ti čeští palbu. Asi půlhodinová přestřelka si vyžádala několik mrtvých a je považována za začátek války na našem území.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.