03:03
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Yellowstonský národní park je krajinou hor, lesů, divoké zvěře a vulkanické aktivity. Jde o nejstarší národní park na světě, jehož dominantou jsou horké prameny, gejzíry, fumaroly a pestře zbarvené travertinové terasy.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT, představuje Kamčatku, o které místní obyvatelé říkají, že právě tam začíná Ruská federace. Zpravodaj se s námi podělí o zážitky z výstupu na jednu z mnoha kamčatských sopek, z návštěvy Medvědí zátoky a z výpravy do oblasti s termálními prameny v okolí aktivních i vyhaslých sopek.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Salar de Uyuni nebo také Salar de Tunupa v Bolívii je solná pláň, jež byla dříve dnem jezera. Reportáž vysvětluje, jak vznikla a jak je tato největší solná pláň na světě využívána.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.