12:11
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
S pořadem Na cestě (2020) se vydáme na pobřeží Pacifiku do San Diega, druhého největšího města v Kalifornii. Jeho okrajové části končí až u hranic s Mexikem, kde plynule navazují na město Tijuana. Dnešní San Diego je moderním městem, jehož centrum tvoří výškové skleněné budovy, ve kterých sídlí nadnárodní společnosti.
V pořadu Události, komentáře (2024) hovoří o mexickém svátku Día de los Muertos Eva Kubátová, autorka kulturního projektu Mexikopedie. Na základě své osobní zkušenosti popisuje způsob oslav tohoto populárního svátku, který byl v roce 2024 zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Podívejte se a poslechněte si, v čem je oslava „dušiček" právě v Mexiku tak výjimečná.
Ve videu si připomeneme klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1988 z kanadského Calgary. Už samotné zahájení bylo nezapomenutelným zážitkem. Hry samotné komplikovaly rozmary počasí a do historie se zapsali i slavní poražení: jamajští bobisté a britský skokan na lyžích. První dvě olympijská zlata si odvezl Alberto Tomba, zazářila Katarina Wittová, ale i Pavel Ploc a Jiří Malec.
CHKO Moravský kras zahrnuje území o velikosti přibližně 100 km2, patří tak k nejmenším chráněným územím svého druhu. Avšak svou rozmanitostí předčí i rozlehlejší CHKO. Jedná se o největší krasové území Česka a najdeme tu jak jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, tak i hluboké kaňony, propady, skalní žleby nebo závrty.
Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vypravíme k největšímu korálovému útesu světa, k Velkému bariérovému útesu. Uvidíme například ikonický útes Heart Reef, který byl přírodními silami vymodelován do tvaru srdce, a setkáme se s místní faunou, konkrétně s mantami a keporkaky.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
Jižní Georgie je hlavní z ostrovů britského zámořského území zvaného Jižní Georgie a Sandwichovy ostrovy. Poprvé se tu vylodil James Cook v roce 1775. Ostrov v minulosti sloužil jako základna lovců tuleňů a na začátku 20. století tu kotvily velrybářské lodě. Dodnes jsou u pobřeží tohoto neobydleného ostrova vidět vraky lodí, které připomínají dávné časy.
Původ názvů kontinentů sahá až do starověku. Jako první byla pojmenována Asie a Evropa. Podle čeho? Později bylo nutné vymyslet názvy i nově objeveným kontinentům. Kdy a podle čeho byly vybírány, se dozvíme v následujícím videu.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.