15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V rozhovoru v pořadu 90′ ČT24 (2025) hovoří geolog Zbyněk Gabriel z České geologické služby o významných ložiscích strategických nerostných surovin na Ukrajině, o postavení Ukrajiny v rámci světových zásob nerostných surovin a o možnostech jejich využití.
Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Na rok 2023 je u břehů Velké Británie v Severním moři naplánováno zahájení stavby projektu Dogger Bank, největší mořské větrné elektrárny. Dokončení její první části je zamýšleno v roce 2026. Jak vlastně takové mořské větrné elektrárny fungují a jaké jsou výhody a úskalí projektů na jejich výstavbu?
Reportáž pořadu Horizont ČT24 (2023) popisuje uplynulých 10 let vlády Nicolase Madúra, ve kterých se Venezuela propadla do hluboké hospodářské krize. V průběhu této dekády uprchlo ze země více než 7 milionů lidí včetně části opozice, kterou Madúro tvrdě potírá.
V největším městě Kazaschtánu Almaty se v lednu 2022 odehrávaly velké protesty kvůli náhlému zdražení zkapalněného ropného plynu. Prezident vyhlásil výjimečný stav. Proti nepokojům razantně zakročily státy z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a do Kazachstánu vyslaly tisíce vojáků. Desítky demonstrantů zemřely a dva tisíce byly zatčeny.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Na severu Korejského poloostrova vládne stalinistický diktátor a hladomor, na jihu funguje demokracie a jedna z nejdynamičtějších ekonomik světa. Ani po 75 letech se ale Korea nevzdává snu na opětovné sjednocení. Příběh rozděleného národa připomíná Muzeum korejské války v Soulu.
Autoritářský režim v Portugalsku vznikl v meziválečném období a pod vedením António de Oliveira Salazara fungoval až do roku 1974. Zajímavou kapitolou je období druhé světové války, kdy Salazar lavíroval mezi spojenci, zejména Velkou Británií, s níž Portugalsko pojilo dlouholeté spojenectví, a nacistickým Německem a jeho satelity. Jak se mu podařilo politicky přežít až do roku 1968?
Artur Radvanský se narodil roku 1921 v židovské rodině v Radvanicích na Ostravsku jako Artur Thüeberger. V roce 1939 se Artur dostal do koncentračního tábora v Buchenwaldu. Během války byl vězněn v dalších pěti koncentračních táborech, v Osvětimi pracoval jako sluha tamějšího lékařského týmu. Pravidelně přicházel do kontaktu i s proslulým nacistickým zločincem Mengelem, proto si vysloužil poněkud zavádějící označení „Mengeleho sluha“.
Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pamětníci popisují osobní vzpomínky na deportaci v pořadu Tatarské touhy (2012). Podívejte se na ně.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.