15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
Karel I. se stal na konci roku 1916 posledním rakouským císařem. Vystřídal dlouho vládnoucího Františka Josefa I., i když nebyl jeho přímým potomkem. Jak se stal následníkem? Podívejte se na vysvětlení této skutečnosti v pořadu Historie.cs.
V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 (natočeno v r. 2025) můžete zhlédnout pasáž s autentickými dobovými záběry a úryvky z proslovů státníků ke konci druhé světové války, konkrétně Winstona Churchilla, Charlese de Gaulla a Josifa V. Stalina.
Dobové zpravodajství informuje o smrti J. V. Stalina dne 5. března 1953. Vedle vlastní informace o smrti sovětského vůdce je pasáž zajímavá i z hlediska zpracování, které odpovídá propagandě padesátých let.
Historie, současnost a budoucnost moskevského metra v reportáži zahraničního zpravodaje ČT.
Pořad přibližuje, jak vypadá život v Archangelsku, důležitém přístavu, který se nachází v evropské části na severu Ruska.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
Pořad se věnuje poznávání nejdůležitějších evropských metropolí fotoaparátem českého fotografa Jana Šibíka s průvodcem Janem Šmídem. Tento díl je zasvěcený Amsterdamu.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky tomu se podařilo postupně opravit řadu památek a výrazně se zvýšil počet turistů z Česka i zahraničí, což vítají zejména hoteliéři a restauratéři. Negativní stránkou je zejména dopravní situace a omezený rozvoj obcí a podnikatelských aktivit v areálu. Přesto výhody zápisu památky do seznamu UNESCO převažují, areál se dočkal rekonstrukcí za více než 1 miliardu korun.
Svatojakubská cesta je série poutních tras napříč Evropou, které vedou ke hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Několik tras vede i přes Česko, v následující reportáži se podíváme, jak to na nich vypadá. A dozvíme se, co vede poutníky k tomu, vydávat se znovu a znovu na cestu.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají. Jak vypadaly palestinsko-izraelské vztahy o čtvrtstoletí později přibližuje reportáž Událostí ze září 2018.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.