02:11
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Pasáž pořadu České televize Písně českých básníků se věnuje básnické sbírce Slezské písně, zobrazující národní a sociální útisk obyvatel Slezska na konci 19. a začátku 20. století zejména na Opavsku, Ostravsku a Těšínsku.
Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na to, jaká literatura se četla a vydávala v 40. a 50. letech 20. století. Toto období našich dějin se neslo v duchu tvrdé cenzury a vydat knihu nebylo vůbec lehké.
Nejmilejší dětská knížka nás může ovlivnit na celý život. Může to být i pohádka o fotbale, ve které jedenáct bratrů z české vesničky poráží nejslavnější světová fotbalová mužstva. Písničkář a spisovatel Jan Burian čte ze své oblíbené knížky Klapzubova jedenáctka od Eduarda Basse.
Nejmilejší dětská knížka nás může ovlivnit na celý život. Ilustrátorka Renáta Fučíková nám představí tři knihy: Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky, Kouzelnou baterku od Olgy Černé a Opera nás baví od autorské dvojice Anna Novotná – Jiřina Marková.
Milena Jesenská byla energická, citlivá a dobrosrdečná žena. Od dětství ráda psala a chtěla pomáhat druhým. Poslechněte si její vyprávění o tom, jak se stala uznávanou novinářkou a překladatelkou. Věděli jste, že právě ona přeložila do češtiny dílo spisovatele Franze Kafky? Bojovala i proti komunismu a nacismu a byla vězněna v koncentračním táboře. Za statečnost získala významná ocenění. To všechno se dozvíte v animovaném snímku.
Kocourkov je zvláštní město. Všechno se tam dělá totiž jinak. A jak tam stavěli školu? No, docela prazvláštním způsobem. To se budete divit! Pojďte si to poslechnout. Vyprávění je tlumočeno do znakového jazyka.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
„Kdo chce pochopit hudbu, nepotřebuje ani tak sluch jako srdce,“ řekl Jiří Mahen. O operách Bedřicha Smetany to platí dvojnásob. Krásná hudba, zapamatovatelná jako příběh, který vypráví. O tom se můžete přesvědčit v „pohádce“ s názvem Libuše. Pod nádherným vyprávěním Stanislava Zindulky uslyšíte nejznámější motivy této opery. Text je překládán do znakového jazyka.
12 813
722
4 384
1 217
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.