03:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Ekonom ve videu osvětluje systém sociálních dávek, které v České republice vyplácí stát. Jednotlivé dávky představuje v celkovém kontextu a boří mýtus, že „dávky berou hlavně ti, co nechtějí makat".
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i velikonoční lidový zvyk vodění Jidáše. Jak tahle tradice vypadá?
Historie českého politického stranictví sahá k revolučnímu roku 1848, kdy vznikla první politická strana v českých zemích. Od 70. let začaly přibývat další strany a ke konci 19. století už bylo politické spektrum opravdu barvité. Samozřejmá byla v té době politická angažovanost ze strany občanů a členství ve stranách se stalo masovou záležitostí. V souvislosti s historií se pak nabízí otázka, co je to vlastně tradiční politická strana.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Pořad o pouštění věnečků uvitých ze svatojánských bylin po vodě, které patřilo k tradičním rituálům nezadaných dívek. Věštily si s jejich pomocí budoucnost.
Pasáž zachycuje, kde se dají zjistit informace o dluzích z jízdy načerno, a upozorňuje, proč je důležité pokuty řešit co nejdříve.
Po pádu komunistického režimu bylo třeba transformovat i československé hospodářství. Vedle přímého prodeje konkrétnímu zájemci probíhala v 90. letech malá a velká privatizace. Jednou z forem velké privatizace byla kuponová privatizace neboli největší privatizační experiment v dějinách ekonomiky. Podívejte se, jak probíhala.
V pasáži se děti dozvědí, co to je pojištějí a jak pomáhá zmírnit dopady nešťastné události. Vzniká uzavřením smlouvy s pojišťovnou a pravidelně je pak hrazeno domluvenou platbou, tzv. pojistným. O dané nešťastné události se mluví jako o pojistné události. Dále jsou zmíněny základní informace o pojištění osob, úrazovém pojištění a životní pojistce.
Vstupu jakékoli země do eurozóny předchází podmínka splnění čtyř stanovených ekonomických kritérií. Ta jsou formulována tak, aby byl daný stát na vstup připravený a nepředstavoval pro něj riziko. Jak přesně znějí?
Co jsou to lidská práva? A jak souvisejí s dětstvím a mládím Václava Havla? Po bezstarostném dětství v Havlových 12 letech přichází rodina o majetek a vše ve společnosti podléhá komunistické straně. Paradoxně většina států OSN v té době podepisuje Všeobecnou deklaraci lidských práv. V tehdejším Československu však neplatí ani jeden její článek. Mladý Václav dospívá v nejtvrdších letech totality, ale nenechává se režimem omezovat. Veřejně vystupuje, zastává se protirežimních autorů, obrací se k politice a ohrazuje se proti nespravedlnosti. Prosazuje se jako dramaturg a autor. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Podívejme se do minulosti přímé volby prezidenta. I přesto, že finální schválení zákona v roce 2012 trvalo pouhé 2 minuty, pokusů o zavedení přímé volby bylo v minulosti více. Ve videu jsou představeni kandidáti v historicky první přímé volbě prezidenta a popsány změny pohledu na přímou volbu během pokusů o její zavedení.
Česká republika a Slovensko by v otázce výběru času, který by se měl zachovat, volily standardní (zimní) čas, avšak většina zemí Evropy by preferovala čas letní. Mapa přehledně zobrazuje, jak to je a bylo s letním časem celosvětově: Zda se používá, přestal se používat nebo nikdy nebyl zaveden.
Totalita je zkrácený výraz označující totalitní režim. Jde o dobu, kdy lidé navenek fungují bez vlastního názoru, nejsou svobodní, v zemi nefunguje právo a nad vším panuje absolutní kontrola. Člověk odlišně smýšlející je pak označován za disidenta.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.