02:09
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Novější, avšak rozšířenou předvánoční tradicí jsou adventní kalendáře. Kdy vznikly a jak se měnila jejich podoba? Zajímavá je i historie perníku a vánočního cukroví, jehož původ sahá až do pohanských dob.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i sokolnictví. Umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi je zapsáno také na seznamu UNESCO. V čem je toho umění lovu staré několik tisíc let tak výjimečné?
Fenomén silného státu se projevuje například důvěrou občanů v jeho vládnoucí elity. Nejde o to, jestli máme stát malý nebo velký, ale o to, jestli věříme svým vlastním institucím. Jak je na tom Česko s pocitem bezpečí, že stát řídí kompetentní lidé? A co si počít se státem, který pomaličku selhává ve všech svých funkcích? Je řešením privatizace?
Jak vypadalo hodování na Boží hod velikonoční? Po čtyřiceti dnech půstu se konala opravdu velká hostina, na stole bylo všechno možné, důležitá byla hojnost jídel. A štědrost se v tento svátek týkala i kolemjdoucích nebo třeba vězňů.
Svátek sv. Martina byl příležitostí pro hodování a setkávání s přáteli. Na posvícení nesměly chybět svatomartinské rohlíčky neboli podkovy. K nim se vážou i dvě pověsti, stejně jako ke sv. Martinovi několik pranostik.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.