02:55
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Václav Cílek se zamýšlí nad existencí křemencových menhirů v české krajině.
Miloš Forman patří mezi nejvýznamnější filmové režiséry světa. Po odchodu z Československa v roce 1971 se v Hollywoodu proslavil filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, který byl oceněn pěti Oscary. V osmdesátých letech u nás už jako zámořská hvězda natáčel trhák Amadeus.
Vyšehradský kodex představuje vůbec nejcennější rukopis České republiky. Jedná se o tzv. evangelistář, který vznikl patrně k příležitosti korunovace Vratislava II. Dnes je rukopis uložený v Národní knihovně a my se na něj společně podíváme ve videu z pořadu Poklady Klementina.
„Good King Wenceslas looked out on the Feast of Stephen“. Slova této koledy zná ve Velké Británii snad každý. Objevila se mimo jiné např. i v populárním snímku Láska nebeská, v 60. letech ji přezpívali Beatles. Mnohé z nás jistě hned při prvních slovech této koledy napadne, že zmíněný král Václav by mohl být patron naší země, tedy kníže Václav. Ve videu se dozvíme více o tom, že tato souvislost není náhodná.
Na okraji Žďáru nad Sázavou se zvedá kopec, kterému dominuje unikátní poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o vrcholné dílo barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho, který nevelkou stavbu obklopenou ambitem postavil v letech 1719 – 1722. Velmi členitý svatostánek je totiž s nadsázkou řečeno otevřenou knihou plnou symbolů spjatých s kultem našeho předního světce. Navíc je stavba vůbec nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky, jíž se Jan Blažej Santini zcela vymykal dobovým konvencím a v mnohém předběhl vnímání architektury.
Václav Cílek vysvětluje, co mohou geologové a paleontologové vyčíst z vápence. Poznají nejen to, jací živočichové a rostliny v minulosti obývali naši zemi, ale například i v jakém prostředí žili.
Baskové byli významní mořeplavci a proslavili se i jako velrybáři, proto moře hraje v jejich životě důležitou roli. Dříve bylo zdrojem obživy a potravy, dnes i zábavy – v současnosti je moře populární mezi surfaři a pořádají se na něm závody ve veslování. Za zmínku stojí také unikátní baskické pobřeží, které je tvořeno flyšem, jak si prohlédneme ve videu.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Vodu z úpravny Želivka u Zruče nad Sázavou pije více než 1,5 milionů lidí. Kde tuto úpravnu vody najdeme? K jakému účelu konkrétně bude sloužit nové zařízení na zlepšení kvality pitné vody v jedné z největších úpraven vody v Evropě?
Navštívíme prostory sklárny v Harrachově, která je v provozu již od roku 1712. Součástí sklárny je unikátní brusírna, která je zapsána na seznam technických památek UNESCO. Video je doplněno o ukázky procesu výroby skla i historické souvislosti.
Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.
Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.