06:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Reportáž názorně ukazuje a zároveň vysvětluje, co je tropická cyklóna. Popisuje její druhy a výskyt, představuje také tornáda a povodně.
S Toulavou kamerou (2025) se vydáme do Blanského lesa. Nejvyšším bodem této oblasti je hora Kleť, která je odnepaměti významným orientačním bodem a v roce 1824 se stala také hlavním bodem české trigonometrické sítě. Dnes je oblíbeným cílem turistů.
Odlesněné kopce a rozsáhlé holiny jako důsledek boje s kůrovcem jsou v dnešní době rychlého vymírání druhů a nebezpečně se zrychlujícího oteplování přesně to, co situaci ještě zhoršuje. Ztráta biodiverzity a degradace půdy jsou některé z problémů. Přitom by šlo pečovat o lesy šetrněji a postupy hospodaření přizpůsobit danému území. Fakt, že se holosečně hospodaří i v chráněných krajinných oblastech, považují odborníci za selhání státní ochrany přírody.
Řeka Berounka patří mezi poslední české vodní toky, které nejsou zasaženy umělými regulacemi a hrázemi na březích. Díky tomu v povodí funguje říční eroze i akumulace, jak můžeme vidět například v oblasti CHKO Křivoklátsko, se kterou je Berounka neodmyslitelně spjatá.
Island je ostrovem sopek, ledu, vodopádů, ale i nejméně zalesněnou zemí Evropy. V reportáži z pořadu Objektiv (2024) navštívíme sopečnou krajinu v Duhových horách a dozvíme se, proč z ostrova zmizely téměř všechny stromy a jak se to místní snaží napravit.
Čím dál častější teplé a suché jarní počasí nahrává brzkému přemnožení sinic ve vodních nádržích. Dalším faktorem rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy eutrofizace. Zdravotní rizika spojená s koupáním ve volné přírodě jsou proto po zbytek sezóny častým problémem většiny našich nádrží.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Zajímavosti jarní přírody. Představí se na jaře kvetoucí rostliny – popence, sasanky, dymnivky a další. Dále se ukážou rostliny podbílek, barvínek (svými květy podobný jaterníku) a šťavel. Z kapitoly živočichů je ukázán život mláďat lišky obecné a péče o mládě veverky v záchranné stanici volně žijících živočichů.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Kvalitu ovzduší celosvětově ohrožuje postupující klimatická změna a s ní související nárůst lesních požárů. Vzájemně se posilující důsledky mají vliv na zdraví lidí, kvalitu životního prostředí a zemědělství. Jak přesně to probíhá, vysvětluje vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Hovorka.
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.