04:23
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Černé jezero je největší z pěti ledovcových jezer, která se nachází na české straně Šumavy. Jméno mu údajně dala barva způsobená odrazem tmavých lesů. K tomuto jezeru se vydáme Šumavláčkem ze Železné Rudy. Najdeme tu i netradiční lázně.
Obec Zhůří obývalo před 2. světovou válkou téměř 700 obyvatel, z nichž většina byla německé národnosti, podobně jako v dalších vesnicích na Šumavě. Po válce byli Němci vysídleni a v blízkosti Zhůří vznikl vojenský prostor. Později byla obec srovnána se zemí, na jejím místě dnes najdeme přírodní rezervaci Zhůřská pláň.
Novoborská firma Lasvit patří k nejslavnějším výrobcům luxusního skla na světě. Výrobky této značky zdobí například interiéry newyorského mrakodrapu Steinway Tower nebo pařížský hotel Ritz. Firma byla založena v roce 2007, a navazuje tak na historii sklářského řemesla a umění na Novoborsku, které zde vzkvétá už od konce středověku.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.