03:25
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Jednou z významných pražských industriálních památek je čistírna odpadních vod v Bubenči. Sloužit začala na počátku 20. století. Dnes je poslední kompletně dochovanou svého druhu na světě. I proto je od roku 2010 národní kulturní památkou.
Jedna z nejstarších obcí Českomoravské vrchoviny má necelých 400 obyvatel, přesto o ní můžeme slyšet jak v hodinách zeměpisu, tak i dějepisu. Číhošť je považovaná za geografický střed země a je zároveň i dějištěm tzv. číhošťského zázraku. Co se tu v roce 1949 stalo a jaké neblahé následky tento zázrak měl pro pátera Josefa Toufara? Pojďte si jej připomenout.
Řeka Blanice, levý přítok Sázavy, je příkladem českého vodního toku, který do velké míry nebyl regulován. Přirozený tok si v podloží Vlašimské pahorkatiny vytváří zaklesnuté meandry. Ve slepých ramenech řeky můžeme na jaře pozorovat dnes vzácnou a fascinující proměnu skokanů hnědých, kterou dříve znalo každé dítě.
Když se řekne UNESCO, většinou si vybavíme některé z památek, které tato organizace zařadila na svůj seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jak ale reportérovi Planety Yó objasnila Dita Limová z oddělení ministerstva kultury pro vztahy s UNESCO v kulturní oblasti, pod touto zkratkou se skrývá mnohem víc.
Petřínská rozhledna je dnes neodmyslitelnou součástí Prahy. Nápad na vybudování "malé Eiffelovky" se zrodil v roce 1889 v Klubu českých turistů po návštěvě Paříže. Už o dva roky později rozhledna stála a nechyběla ani lanovka. Stavba trvala pouhých 5 měsíců, motivací bylo, aby byla dokončena do Zemské jubilejní výstavy v létě 1891.
13 576
759
4 630
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.