03:25
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Jednou z významných pražských industriálních památek je čistírna odpadních vod v Bubenči. Sloužit začala na počátku 20. století. Dnes je poslední kompletně dochovanou svého druhu na světě. I proto je od roku 2010 národní kulturní památkou.
Metro v našem hlavním městě začalo jezdit v roce 1974. Jeho historie ale sahá ještě hlouběji. Úplně první zmínka o možné podzemní dráze pochází již z konce 19. století. Rozhodnutí o výstavbě metra padlo v roce 1939. Plány však přerušila válka a po válce nebyl na výstavbu dostatek finančních prostředků. Výstavba tak započala až v 60. letech. Dne 9. května 1974 se pak poprvé otevřely dveře pražského metra prvním cestujícím. O historii pražského metra hovoří vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m Prahy Pavel Fojtík při příležitosti 40. výročí otevření metra v roce 2014. Hovoří nejen o historii výstavby, ale i o architektuře a politických názvech stanic nebo o tom, že metro bylo velkým politickým tématem.
Více než 30 let probíhají průzkumy brněnského podzemí. Zajímavým objevem je tajemný Labyrint pod Zelným trhem, který vznikal od středověku až po novověk. Z jednoho kilometru prozkoumaných tras je dnes 600 m zpřístupněno návštěvníkům. Soustava chodeb a sklepení, která sloužila jako zázemí obchodníkům i jako ochrana při válkách, prošla v roce 2009 rekonstrukcí a veřejnosti se znovu otevřela o dva roky poději.
Baťovská architektura je pověstná industriálně laděnými stavbami s typickou „červenou cihlou“. Město Zlín díky tomu získalo jedinečný architektonický ráz. Kdo se chce o odkazu bratří Baťů dozvědět víc, může zamířit například do Baťova mrakodrapu, podívat se do Památníku Tomáše Bati nebo si zajít do Baťova institutu. Návštěvníci Zlína se mohou dotknout nejen historie, ale taky přírody včetně exotických zvířat. Zlínská zoo se pyšní jako jediná v Evropě dotykovou expozicí rejnoků. I díky ní je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoo u nás.
Hostivařská přehrada, přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy, je největší vodní plochou v Praze. Přehrada slouží především k ochraně proti povodním a k rekreačním účelům. V roce 2010 byla přehrada zcela vypuštěna za účelem komplexní revitalizace, která spočívala především v odbahnění. Pro Pražany byla znovuotevřena v roce 2012.
14 100
861
4 792
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.