06:47
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
Mluvčí projektu Sčítání 2021 Jolana Voldánová v rozhovoru vysvětluje a obhajuje hlavní důvody, přínosy a smysl sčítání obyvatelstva. Proč je sčítání povinné? A proč stát zajímá, čím topíte a jak jezdíte do školy či do práce? Tyhle informace jsou důležité pro záchranné složky, linky veřejné dopravy i regiony, aby mohly zareagovat na sociodemografické změny, například posílením sociálních služeb nebo zřizováním nových školek. Zlepšuje sčítání reálný život lidí?
Jednou z významných pražských industriálních památek je čistírna odpadních vod v Bubenči. Sloužit začala na počátku 20. století. Dnes je poslední kompletně dochovanou svého druhu na světě. I proto je od roku 2010 národní kulturní památkou.
Věděli jste, že i Praha měla svůj velký zábavní park? V roce 1922 vznikl v pražských Vršovicích gigantický lunapark Eden. Součástí parku kromě kolotočů, tobogánů, laguny s lodičkami a velké horské dráhy, která byla údajně až 5 km dlouhá, byly i terasovité restaurace, kavárny a cukrárny. Co by příčinou jeho úpadku?
Vítejte v nejníže položeném státě na světě, na Maledivách. Přírodní bohatství, rybolov, potápění a korálové útesy lákají turisty. Pohádková destinace má ale také problémy se stále se zvyšující hladinou moře v důsledku globálního oteplování. Jak to místní řeší?
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Jak se šíří nepůvodní druhy v české krajině? A jak v ní škodí? Invazní druhy živočichů či rostlin se na dané území dostanou přispěním člověka. Následně se mohou nekontrolovaně šířit a škodit původním druhům či ekosystémům. Jak si jim můžeme bránit?
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.