01:45
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Podívejte se, jaké jsou důsledky klimatických změn na tání horských ledovců ve švýcarských Alpách. Dozvíte se, jak výkyvy počasí a globální oteplování ovlivňují tání ledovců ve Švýcarsku. Víte, co je to Pařížská dohoda, která udává pravidla v oblasti klimatologie?
Chráněná krajinná oblast Pálava je proslulá svými rozsáhlými vinicemi. Pro pěstování vinné révy jsou tu totiž vhodné klimatické i geologické podmínky. Nejprve si připomeneme obecnou historii vinařství, poté zavítáme za místním vinařem, abychom se dozvěděli více o pěstování a výrobě vína v regionu.
Belize je samostatným státem od 80. let minulého století, dodnes je však členem Commonwealthu. Jako jeden z mála států Střední Ameriky nebyla tato země španělskou kolonií. Na území o podobné rozloze jako Morava najdeme rozmanitou přírodu. Zatímco na pobřeží se vyskytuje korálový útes (druhý největší na světě), vnitrozemí pokrývá tropický deštný les se zachovalými prvky civilizace Mayů.
Eroze je celosvětový problém, který ohrožuje půdu. Na polích jsme otevřeli půdu povětrnostním vlivům a miliony tun půdy se daly do pohybu. Jak můžeme erozi zabránit? Jak pomoci krajině, aby vodu zadržovala a tím bránila erozi?
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
Tématem pasáže je litosféra neboli kamenný obal Země. Ta je rozpraskaná na litosférické desky. Pod těmito deskami je další vrstva, takzvaná astenosféra, která je tvořena roztavenými horninami, takže na ní litosférické desky doslova plavou.
Děti našly dinosauří kosti. Ty se pak vydražily za milióny. Od hlavy k ocasu měří tento dinosaurus 17 metrů. Po Severní Americe si vykračoval před 150 miliony lety. Objev původní zachovalé kostry tohoto dinosaura je naprostou vzácností.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Navštívíme malé muzeum drezín v obci Čachrov na Plzeňsku a nahlédneme do historie jejich využívání. Nejcennějším exponátem muzea je drezína z roku 1851, kterou využívali drážní inspektoři. Kromě ní se v muzeu nachází ještě dalších devět strojů.
Vývoj Kladna je neodmyslitelně spojen s železárnami Poldi. Po roce 1989 byl jejich provoz ukončen, tisíce lidí přišly o práci a areál začal chátrat. Video je doplněno o poznatky místních i pohledy na současnou podobu areálu.
Pražské mlýny neměly jednoduchou existenci. Mnohé z nich poničily povodně nebo požáry. Proto také byly mnohdy přestavovány. Z počátku patřily církevním řádům, později náležely jednotlivým pražským obcím nebo i soukromým podnikatelům. Na Vltavě jich byly v průběhu staletí postaveny desítky, dodnes se jich dochovalo už jenom pár. Velmi často u mlýnů stávaly i vodárenské věže, které využívaly mlýnská kola.
Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.