01:45
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Čeští speleologové objevili na jihu Albánie největší podzemní termální jezero na světě. Jezero, pojmenované podle Nadace Neuron podporující českou vědu, je světovým unikátem. V reportáži z pořadu Věda 24 (2025) se seznámíme s průběhem jeho objevování a technologiemi, které vědcům pomáhaly zpřesnit jejich měření.
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
Téměř čtvrt roku trvala erupce na Kanárském ostrově La Palma. Láva zničila skoro 3 tisíce budov, 7000 lidí vyhnala z domovů, škody se vyšplhaly v přepočtu na 22 miliard korun. Nevídaný přírodní úkaz si naštěstí nevyžádal žádnou přímou lidskou oběť. Cumbre Vieja ohromuje nejen svou majestátností, ale i silou a vytrvalostí. Konec erupce ohlásily úřady až na Boží hod vánoční. Ale ani tento klid není stoprocentní. Jak se s touto na evropské poměry nevídanou hrůzu vypořádali místní?
Věda24 (2025) přichází s pozitivní zprávou: ozonová vrstva se pomalu zaceluje a vrací se tak na úroveň z 80. let minulého století, kdy začali vědci poprvé upozorňovat na její ztenčení kvůli používání freonů, látek, které se používaly při výrobě lednic nebo sprejů.
Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. Navazuje na ně i propast Macocha, která byla známá již v 17. století. Většina prostor Punkevních jeskyní však čekala na své prozkoumání až do začátku 20. století. Známý archeolog a speleolog Karel Absolon tehdy zahájil průzkumné práce podzemních prostor a postupně byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Horu Radhošť v Moravskoslezských Beskydech uctívali již naši slovanští předkové a je opředena pověstmi a legendami. Na vrcholu najdeme sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška, který stojí i za tvorbou sochy pohanského boha Radegasta. Z Radhoště je krásný výhled na nejnavštěvovanější středisko Beskyd, Pustevny.
Když pomineme čtyři největší pískovcové oblasti ČR, pátou jsou Maštale ve východních Čechách. V rozlehlých borech je ukryta spleť údolí a roklí, které byly vodou a mrazem vypreparovány z plošiny zbylé po druhohorním moři. Nejznámějším z labyrintů, ve kterých není těžké se ztratit, jsou bezpochyby Toulovcovy maštale.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.