06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
V Plasích v 18. století existovala cesta, která spojovala významné budovy tamního cisterciáckého kláštera. Trasa byla lemována alejemi, sochami a křížky a využívali ji jak mniši, tak poutníci. Poté, co byl Josefem II. klášter zrušen, zanikla i tato cesta. Dnes se však po cestě můžeme znovu projít, začíná u zrekonstruovaného klášterního kostela, který si také prohlédneme. Poté se po Staré cestě vydáme dál, až do Mariánské Týnice.
Na dobu dětství ve staré Michli vzpomínají pamětnice z této pražské čtvrti. Jak se tehdy v Michli žilo a jak se Michle od té doby proměnila?
Ve druhém čtvrtletí roku 2021 přijelo do Prahy čtvrt milionu turistů. Jak se snížila návštěvnost Prahy oproti stejnému období roku 2019, tedy oproti období „předcovidovému“? O které pražské památky je mezi turisty největší zájem?
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Vůdčí neboli indexové fosilie pomáhají paleontologům určit relativní stáří geologických vrstev. Jedná se o druhy, které existovaly poměrně krátkou dobu a na relativně velkém území (nejlépe kosmopolitně), jsou snadno určitelné, vyskytují se ve větším množství a nebyly závislé na prostředí. Ve videu se podíváme do lomu Kosov. Jeho svahy, dosahující mocnosti až 80 metrů, skrývají historii sahající 10 milionů let nazpět. Díky fosiliím můžeme ve vrstvách číst o geologické minulosti místa jako v knize. Záběry ukazují vůdčí zkameněliny graptolitů ze silurských graptolitových břidlic, dále např. mlže Cardiolinku bohemicu, typického pro pozdní silurské vrstvy v české křídové pánvi.
Trilobiti jsou kompletně vyhynulou skupinou mořských prvohorních členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme např. v oblasti tzv. Barrandienu, do kterého patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel i Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Fuerteventura leží 100 km od Sahary. Tato poloha významně formuje podobu zdejší krajiny. Dominantou ostrova jsou písečné pláže, za zmínku stojí Popcorn beach. Kromě pláží najdeme na ostrově řadu historických staveb, například malé pevnosti a větrné mlýny. Vítr je totiž nedílnou součástí ostrova, nejen jako exogenní činitel, ale také jako zdroj energie. Rovněž poskytuje ideální podmínky pro vodní sporty.
Pod nehostinným povrchem Patagonie se ukrývají zásoby významných nerostných surovin, zemního plynu, železné rudy, zlata, ale hlavně křemeliny, teda zkamenělých mořských řas. Její vlastnosti jsou výjimečné a nabízí široké spektrum využití. Jelikož v důsledku klimatických podmínek není Patagonie příliš vhodné místo pro zemědělství, představuje těžba a zpracování křemeliny významnou ekonomickou aktivitu.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.