01:21
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Ve druhém čtvrtletí roku 2021 přijelo do Prahy čtvrt milionu turistů. Jak se snížila návštěvnost Prahy oproti stejnému období roku 2019, tedy oproti období „předcovidovému“? O které pražské památky je mezi turisty největší zájem?
Praha je místem, kam turisté jezdí především za historií. Plánem urbanistů je ale obohatit metropoli o moderní stavby. Plánuje se ale i výstavba nových bytových čtvrtí, nový most a revitalizace vybraných lokalit. Podívejte se, co nového metropole a její Institut plánování a rozvoje chystá.
Takové uličky jako v Haštalské čtvrti na Starém Městě jinde v Praze nenajdete. Důvodem je to, že se jim vyhnula pražská asanace. Jsou úzké, křivolaké, nečekaně se lomí tak, že v nich postavy za soumraku vrhají dlouhé stíny. Většina návštěvníků naší metropole o nich však neví. Haštalská čtvrť se rozkládá mezi Staroměstským náměstím a Anežským klášterem. Pojďte se tam s námi podívat.
Starý Spořilov je největší zahradní město velké Prahy, do něhož se vtělil duch masarykovské republiky. Čtvrti dnes nikdo neřekne jinak než Starý Spořilov. Historií tohoto unikátního zahradního města nás provede moderátor Petr Vizina a jeho hosté.
Mezi povodní nejpostiženější oblasti v Praze v roce 2002 patřil Karlín. Několik domů během povodně spadlo, další desítky domů museli statici zbourat. Lidé se báli, že se Karlín zcela vylidní. To se ale nestalo. Povodeň Karlínu paradoxně prospěla. Karlín se po povodních proměnil v moderní rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná nejen pro bydlení, ale i pro podnikatele.
Denně nákladovým nádraží na Žižkově projížděly stovky vagónů s nejrůznějším nákladem. Pravidelný provoz zde skončil v roce 2002. Nyní je v plánu na tomto místě vytvořit novou čtvrť, ve které by mohlo bydlet 20 tisíc lidí.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.