03:00
Sexuální orientace určuje, kdo nás přitahuje. Nepleťme si ji však s genderovou identitou. Ta určuje, kým se cítíme být. Existují různé škatulky, ale každý člověk je unikát. Jaké zkušenosti se sexuální orientací mají zástupci queer komunity Ivo, Anežka a Teo?
Diskuse o rovnosti žen a mužů se odehrává na mnoha úrovních, včetně té celoevropské. V roce 2012 řešila tuto problematiku i eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl žen ve vedení velkých firem. Zastánce a odpůrce má takové řešení mezi muži i ženami. Jaké mají argumenty? Díky videu můžete otevřít také debatu nad tím, kam se od roku 2013 posunulo zastoupení žen ve firmách či veřejné sféře v Česku a bavit se můžete i o genderových rozdílech mezi platy, tzv. „pay gap“.
Transgender osoby nejsou v Indii dobře přijímány. Indové individuální odlišnosti příliš nerespektují, tolerují pouze určitou komunitu. Příkladem jsou tzv. hidžrové, příslušníci třetího pohlaví. Ti tvoří v Indii zvláštní společenství. Jsou to muži, kteří prožívají tranzici směrem k ženství. Oblékají se jako ženy, mluví jako ženy i se jako ženy chovají. Přestože nejsou Indové příliš tolerantní k třetímu pohlaví, mohou si jej oficiálně uvést do dokladů.
Je genderově vyvážené vyjadřování utopie? Jazykovědci představují příklady jak z českého prostředí, tak zahraniční inspiraci genderové korektnosti. Nelze však opomenout, že jazyk je sociální konstrukt a ovlivňujeme ho zejména my, mluvčí.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Děti z „brněnského Bronxu“ do společné třídy nesvedla jen náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Ptáčata se tentokrát stanou průvodci po brněnském a chanovském ghettu. Co mají tato místa společného? Jaké jsou ulice, kde Ptáčata bydlí a kde si hrají? Zejména setkání s místními dětmi v Chanově vyvolalo v Ptáčatech silnou reakci. Mimo jiné je donutilo k zamyšlení, jestli nás ovlivňuje místo, kde bydlíme. Můžeme takové místo ovlivnit i my sami?
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Míša prožila krásné dětství a všichni kolem o ní říkali, že je chytré dítě. Co se stalo, že propadla alkoholismu a skončila bez rodiny a domova?
Je volba povolání nějak podmíněna pohlavím? Zhlédněte povídání o osobní zkušenost s povoláním, které společnost často už dopředu automaticky genderově hodnotí.
Co vlastně znamená často uváděné spojení „korektní vyjadřování“ či „politická korektnost“? Existují různé pohledy, vždy je však patrné, že vyjadřování jde ruku v ruce s našimi hodnotami, společenskými postoji a názory. Pro někoho je korektnost pokrytectví a přetvářka, pro jiné cesta, jak zamezit diskriminaci a rasismu.
Povídání se dvěma matkami. Jak si čas pohrál s jejich mateřstvím a jaké nové zkušenosti přinesl? Co jim dle jich samých pořád jako mámám nejde? A kdo je podle nich perfektní máma?
Vítejte na jedné brněnské střední škole. Hlavní hrdinové seriálu zde žijí běžné životy, zastávají určité místo ve společenské hierarchii školy, řeší problémy partnerských vztahů, baví se s kamarády nebo třeba streamují. Vše se ale změní v den, kdy dojde přímo ve škole ke střelbě. Bude někdo zraněn? Kdo je viník? A kdo oběť? A proč k tomu všemu došlo?
Na své okolí působíme z velké části tím, co a jak říkáme. Hovor je sice součástí lidské přirozenosti, ale vést vhodnou, přiměřenou a zajímavou společenskou konverzaci je schopnost, kterou si musíme vědomě osvojit. Pojďme si připomenout některé její důležité prvky, jako jsou volba tématu, hlasitost a tempo řeči, pohled do očí nebo usměrňování hovoru bez nutnosti skákat druhým do řeči.
Na počest Roba, který při falešném střeleckém útoku vyskočil z okna, se ve škole koná taneční party. Účastní se florbalisti, Tonda, Nessa i Mája. Na střelecký útok sice většina z nich nezapomněla, ale zdá se, že mnohým z nich tahle situace pomohla. Posunout se, poznat se a najít cestu ke spřízněným duším.
Zapojení propuštěných vězňů zpět do společnosti je obtížné. Mnozí se na ně dívají skrz prsty: Často mají dluhy a zaměstnavatelé obvykle vyžadují čistý záznam v rejstříku trestů. I proto se jich zpět do vězení vrací až sedmdesát procent, mnohdy opakovaně. Problém je z určité části i systémový, protože záchranná sociální síť příliš efektivně nefunguje, a velký díl práce tak leží na neziskových organizacích, které de facto suplují roli státu. Nejdůležitější však je, aby změnu života chtěli sami bývalí vězni.
Vyprávění o Šárce, která je kvůli mozkové obrně odkázána na invalidní vozík. Rodiče se jí vzdali a ani v nejbližší rodině nenašla dostatečnou oporu. Po dovršení plnoletosti se ale dokázala postavit na vlastní nohy – žije ve vlastním bytě, je samostatná a svobodná.
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Azylant Bahjat Sido s rodinou má už české doklady a získal sociální bydlení v Praze. Všichni mu pomáhají. Má to však háček, on se rozhodl jinak.
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Ta žije v táboře pro uprchlíky. Dozvídáme se, že velká část jejich velké rodiny je na útěku z válkou stižené Sýrie. Štáb se rozhodl najít jednoho z bratranců, který se na cestě ze Sýrie ztratil.
13 552
758
4 622
1 319
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.