03:00
Sexuální orientace určuje, kdo nás přitahuje. Nepleťme si ji však s genderovou identitou. Ta určuje, kým se cítíme být. Existují různé škatulky, ale každý člověk je unikát. Jaké zkušenosti se sexuální orientací mají zástupci queer komunity Ivo, Anežka a Teo?
Diskuse o rovnosti žen a mužů se odehrává na mnoha úrovních, včetně té celoevropské. V roce 2012 řešila tuto problematiku i eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl žen ve vedení velkých firem. Zastánce a odpůrce má takové řešení mezi muži i ženami. Jaké mají argumenty? Díky videu můžete otevřít také debatu nad tím, kam se od roku 2013 posunulo zastoupení žen ve firmách či veřejné sféře v Česku a bavit se můžete i o genderových rozdílech mezi platy, tzv. „pay gap“.
Co československé ženy mohly a nemohly poodhalí další díl dokumentárního seriálu o sexualitě v Československu. Jak se proměňoval pohled socialistické společnosti na roli matky či obecně roli muže a ženy v procesu výchovy dětí? A jak s tím souvisí známé „Husákovy děti“?
Je genderově vyvážené vyjadřování utopie? Jazykovědci představují příklady jak z českého prostředí, tak zahraniční inspiraci genderové korektnosti. Nelze však opomenout, že jazyk je sociální konstrukt a ovlivňujeme ho zejména my, mluvčí.
Jak vypadá typický sraz českých neonacistů? Komunita neonacistů se sejde v kulturním domě v nějakém okresním nebo menším městě. Společnost tvoří zástup vyholených tvrďáků v černém oblečení nebo maskáčích a nechybí tu lebky, hajlování, pivo a na pódiu skupina Ortel. Dalibor na takový sraz zavítal i se svou podobně orientovanou přítelkyní a je mu tam moc dobře – je totiž mezi svými, mezi „normálními lidmi“. Jak už to ale u takových jedinců někdy bývá, navrch jsou vidět silná slova, nenávist a agrese, ale uvnitř je jen zbabělost.
Sousedé jsou lidé, s nimiž se často potkáváme každý den. Dobré vztahy se sousedy může utužit i slušná a otevřená komunikace, stejně tak vhodný způsob řešení případných sporů. Jak na to? Podívejte se.
Ukázka z minisérie České televize Pět let (2022) zachycuje rozhovor Davida, kterého Tereza konfrontuje se znásilněním po maturitním plese, a jeho spolužáka. Davidův kamarád byl svědkem událostí předcházejících činu a jednoznačně se staví na jeho stranu. A to i přesto, že u činu samotného samozřejmě nebyl.
Pořad o tom, jak komunikovat se zdravotně postiženým, který neovládá ani nohy, ani ruce a nemůže mluvit. Jak takovým lidem pomoci, aby mohli komunikovat?
Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…
Lidé si často myslí, že registrované partnerství je pro gaye a lesby stejné jako manželství. Mezi oběma institucemi ale existuje řada rozdílů, a to jak na symbolické, tak praktické rovině. Svůj pohled na tuto problematiku přibližují lesby Michaela s Andreou, které společně vychovávají holčičku, a řeší tedy zejména péči o děti.
Co si o sobě myslí tlumočnice do znakového jazyka, jaká je máma? A jaké vlastní chyby vidí téměř na konci sedmileté rodičovské dovolené? Sebereflektivní povídání o dětech, přípravě na ně, prožívání šestinedělí a samozřejmě mateřství.
Úspěšná vietnamsko-česká blogerka a kuchařka zažívá i jako dospělá xenofobní a rasistické útoky na sociálních sítích. Její snaha všem ukázat a být nejlepší se jako reakce na šikanu a projevy opovržení, které ji v Česku provázely od dětství, odráží ve všem, do čeho se pouští. Úspěchy i účast v různých televizních soutěžích ale stále vyvolávají nenávistné projevy některých lidí. V ukázce z pořadu 13. komnata vypráví Chili Ta, jak si utužuje odolnost a proč si konečně užívá i chvíle s rodiči.
Pravidla pro představování ve společnosti nejsou zrovna jednoduchá a je potřeba se naučit, kdo má přednost: zda žena, muž, výše postavený, níže postavený, mladší nebo starší osoba. Čím větší a různorodější skupina, tím je situace složitější. I samotné představování má své zvyklosti a často nestačí říci jen jméno. Na druhou stranu někdy může být představování se jiným lidem vyloženě nevhodné.
Co vlastně znamená často uváděné spojení „korektní vyjadřování“ či „politická korektnost“? Existují různé pohledy, vždy je však patrné, že vyjadřování jde ruku v ruce s našimi hodnotami, společenskými postoji a názory. Pro někoho je korektnost pokrytectví a přetvářka, pro jiné cesta, jak zamezit diskriminaci a rasismu.
Pachatel, spolužáci, rodina a odborníci ze školy pátrají po příčině střeleckého útoku na brněnské střední škole. Kdo za něj skutečně může? Je vinný jenom ten, kdo vzal do ruky zbraň? Ovlivnila útočníka rodinná situace? Řeší se ale i následky útoku. Rozchod, obviňování, nenávist, ale i nový pohled na svět. Jaké emoce se v jednotlivých postavách ještě skrývají?
Expertka na komunikaci popisuje komunikační přístupy, které pomáhají řešit spory s autoritou (například konflikt s úředníkem) a zefektivňují komunikaci. Proč je důležitá sebereflexe toho, co jsme řekli, a co znamená tzv. zpětný bod nula a sebeempatizace? Podívejte se.
14 094
798
4 786
1 368
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.