03:00
Ve studiu pořadu Hřiště 7 si s Irenou Smetáčkovou povídáme o typických "ženských" a "mužských" povoláních, o kterých se ve společnosti mluví. Proč se ve společnosti tyto stereotypy objevují? A existuje nějaké typické povolání pro ženy a muže? V závěru společného povídání si uvědomujeme, že pro výběr povolání jsou nejdůležitější naše schopnosti a dovednosti a také nás profese musí bavit. Ukázka je staršího data, jak je to se "ženskými" a "mužskými" povoláními v současnosti, může být tématem pro diskusi v hodině.
Co je to stereotyp? Jaké je nebezpečí stereotypů? Ve studiu pořadu Hřiště 7 nám odpovědi na tyto a další otázky pomůže společně s dětmi najít Irena Smetáčková. Zahrají několik scének, ve kterých stereotypy a předsudky prakticky přiblíží. Zároveň upozorní na to, jak je důležité umět si svůj názor prosadit a dokázat o něm přesvědčit i ostatní.
Sexuální orientace určuje, kdo nás přitahuje. Nepleťme si ji však s genderovou identitou. Ta určuje, kým se cítíme být. Existují různé škatulky, ale každý člověk je unikát. Jaké zkušenosti se sexuální orientací mají zástupci queer komunity Ivo, Anežka a Teo?
Do studia pořadu Hřiště 7 přichází Irena Smetáčková se hrou, která má představit činnosti, které musíme dělat v domácnosti, aby dobře fungovala. Jaké práce to jsou? A kdo by tyto práce měl vykonávat - ženy, nebo muži? A proč? Existují mužské a ženské činnosti? Hru si můžete vyzkoušet i sami ve své rodině.
Diskuse o rovnosti žen a mužů se odehrává na mnoha úrovních, včetně té celoevropské. V roce 2012 řešila tuto problematiku i eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl žen ve vedení velkých firem. Zastánce a odpůrce má takové řešení mezi muži i ženami. Jaké mají argumenty? Díky videu můžete otevřít také debatu nad tím, kam se od roku 2013 posunulo zastoupení žen ve firmách či veřejné sféře v Česku a bavit se můžete i o genderových rozdílech mezi platy, tzv. „pay gap“.
Je genderově vyvážené vyjadřování utopie? Jazykovědci představují příklady jak z českého prostředí, tak zahraniční inspiraci genderové korektnosti. Nelze však opomenout, že jazyk je sociální konstrukt a ovlivňujeme ho zejména my, mluvčí.
Informace se dají použít jako zbraň a správně vedené informační operace umí ovlivnit vnímání a chování lidí. Nástrojem bývají plánované komunikační akce a kampaně, které mají za úkol jednoduše a často podprahově působit na lidské emoce a díky tomu pokřivit realitu v něčí prospěch. Příkladem z nedávné historie je např. kampaň proti vybudování amerického radaru v Brdech, na níž se dá dobře ukázat, že emoce jsou silnější než argumenty.
Sektářská hnutí fungují díky svým vůdcům, charismatickým osobnostem, které dovedou přesvědčit a zlákat druhé. Psychiatr a religionista přibližují, jací vůdci nejčastěji bývají a jak provádí psychologickou manipulaci. Video přináší i reálný příběh z české sekty Parsifala Imanuela, tzv. imanuelitů.
V roce 2016 pan Radoslav Banga při udílení cen Český slavík na protest proti umístění skupiny Ortel nejprve odešel ze sálu a později na svém facebookovém profilu vysvětlil své nesouhlasné stanovisko. V reakci na to mu mnozí uživatelé sociální sítě začali rasisticky nadávat a vyhrožovat. Video hodnotí výsledek soudního řízení s jedním z nich, panem Pavlem Pencákem. Je správné, že mohou být lidé souzeni za své příspěvky na sociálních sítích? Nebo se jedná o nepřípustné zasahování do svobody slova?
Pachatel, spolužáci, rodina a odborníci ze školy pátrají po příčině střeleckého útoku na brněnské střední škole. Kdo za něj skutečně může? Je vinný jenom ten, kdo vzal do ruky zbraň? Ovlivnila útočníka rodinná situace? Řeší se ale i následky útoku. Rozchod, obviňování, nenávist, ale i nový pohled na svět. Jaké emoce se v jednotlivých postavách ještě skrývají?
Příběh Adama, který sice nevidí, ale je aktivnější než většina jeho vrstevníků. Hraje na klavír a flétnu, sportuje, hodně čte a rád se učí nové věci. Hodně mu v tom pomáhá i škola podporující integraci.
Pod pojmem válečný veterán si většina lidí představí spíše účastníka bojů z 2. světové války. Co do počtu však naprosto převládají novodobí váleční veteráni. Věkově pokrývají celou škálu od dvacátníků až po seniory, řada z nich je stále v aktivní službě a samozřejmě se nesmí opominout ani pozůstalí po padlých vojácích. Z těchto různorodých skupin vyplývají i velmi různorodé požadavky na konkrétní pomoc a ČR je dnes v tomto směru na srovnatelné úrovni jako jiné země NATO.
Pokračování příběhu vězeňkyně Lucie. Lucie odsouzená za podvod je stále ve vězení. Rekapituluje své chyby, myslí na svou rodinu a chtěla by jít co nejdříve domů.
Děti, které se v Česku narodily v čistě emigrantských nebo smíšených rodinách, ovládají dokonale český jazyk a jsou přizpůsobené českému prostředí. Přesto je původ jejich rodičů do určité míry determinuje. Lidé vystupující v ukázce mají kořeny ve Vietnamu, v zemích bývalého Sovětského svazu a v Indonésii. Každá ze zemí má svou vlastní kulturu a historii, a to se nutně odráží jak ve výchově, tak v postoji majoritní společnosti. Všichni se ale shodnou, že jejich domov je v České republice.
V ČR je podle odhadů až 100 tisíc autistů, přičemž počet dětí s diagnózou autismu stále roste. V zahraničí je k jejich léčbě úspěšně používána metoda Aplikované Behaviorální Analýzy. V Česku taková péče standardně poskytována není, proto někteří rodiče iniciovali založení České odborné společnosti ABA. Děti se při terapii učí spolupracovat a komunikovat, rozvíjí se jejich inteligence a sociální dovednosti. Ukázka přibližuje problémy rodin s autisty a názorně předvede některé postupy ABA.
Rozesílání řetězových e-mailů je českým specifickým fenoménem. Jde vlastně o spojení nových technologií a tradiční taktiky šíření fám. Předpokladem úspěšnosti u adresátů je silná nedůvěra v systém, ve stát, v oficiální zdroje, a typickým rysem je "být proti něčemu". Řetězové e-maily jsou oblíbené hlavně mezi seniory, ale není to pravidlo. Poslechněte si, proč je tato forma manipulace tak úspěšná.
Rozhovor s matkou, která je profesionální manažerka štěstí. Paradoxně sama velmi dobře ví, jaké to je, když šťastní nejsme, i když nás okolí přesvědčuje o opaku. Poporodní deprese až rok po porodu? Dozvíte se, že je to možné.
Martina se s plnou odpovědností rozhodla přivést na svět dítě trpící vrozenou vývojovou vadou, tzv. anancefalií. Neposlechla doporučení lékařů ohledně potratu, porodila Andělku a nechala ji zemřít přirozenou cestou při porodu. Její malé děti spolu s rodiči celý příběh prožívaly také, včetně pochování mrtvé sestřičky v porodnici. Rodina se pak s Andělkou rozloučila při pohřbu, rituálu, který je pro pozůstalé po smrti blízkých vždy velmi důležitý. Příběh je inspirací pro všechny především v tom, že každý je za své rozhodnutí odpovědný sám a vždy jde jen o jeho volbu.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.