portály České televize
Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Hledat Zavřít vyhledávání

Struktura společnosti

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Filtrovat videa

Vybrané filtry:

Smazat vše

Témata:

Struktura společnosti

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-12 z 44
PL
Prostituce: Živí mě moje tělo
06:54

Prostituce: Živí mě moje tělo

O prostituci mluvíme v naší společnosti jako o šedé zóně, ve které se pohybuje tisíce žen, ale nikdo ji neřeší. Největší motivací jsou rychle získané peníze. A proč? Jsem matka samoživitelka, nemám peníze na uživení dětí, na nájem, mám dluhy, jsem v exekuci, třu bídu s nouzí. Mnohé z žen tvrdí, že poskytování sexuálních služeb je jejich strategie pro přežití.

PL
Příběhy transsexuálů: Život v jiném těle
13:52

Příběhy transsexuálů: Život v jiném těle

Jak se cítí muž, který se narodil v ženském těle, a jak žena, která se narodila v těle mužském? Ten, kdo to nezažil, transsexualitu těžko pochopí. Změna pohlaví je velmi závažným životním rozhodnutím. Transsexuální lidé jsou často společností nepochopeni a nepřijati z důvodu své jinakosti. Denny, Tereza i Kristián vyprávějí svůj příběh.
PL
Historie třetího pohlaví
03:45

Historie třetího pohlaví

Takzvané třetí pohlaví, vymykající se tradičnímu dělení na muže a ženy, tu bylo už odpradávna. Odborníci zabývající se problematikou genderu dokonce tvrdí, že předkřesťanské evropské společnosti neuznávaly pouze dva gendery spojené s biologickým pohlavím, protože tyto společnosti byly daleko rozmanitější, co se týče sociálních statutů a funkcí. Zajímavý pohled na problematiku genderu najdeme i dnes, např. v Jižním Súdánu a v Albánii, kde žena může složit slib cudnosti a následně vystupovat jako muž.

PL
Příběhy transsexuálů: Pohled na transsexuály
10:32

Příběhy transsexuálů: Pohled na transsexuály

Transsexuálové Denny, Tereza, Kristián a Petra vyprávějí o své životní proměně. Někteří z nich své tajemství skrývali desítky let. Změnu pohlaví řeší hormonální léčbou a chirurgicky. Celková přeměna trvá několik let, je časově náročná a fyzicky zatěžující. Jak moc pro ně byla tranzice náročná a jak se ke změně postavila jejich rodina, přátelé a okolí?
PL
Názory lidí na témata rozdělující společnost
10:44

Názory lidí na témata rozdělující společnost

Dokumentarista Tomáš Kratochvíl, žijící v Praze, se vydal s kamerou do malé vesnice na Vysočině, kde vyrůstal. Při rozhovorech se svými bývalými spolužáky záměrně nadhazuje některá vážnější společenská témata, například jestli má smysl chodit k volbám nebo co si myslí o uprchlících. V následné konfrontaci se pak ukazují neduhy naší společnosti, která ani po třiceti letech svobody není dospělá. Odlišnosti, které se mezi bývalými spolužáky ukazují, že zjednodušenost, kdy rozdílné názory lidí přičítáme odlišnostem mezi obyvateli měst a venkova, není úplně funkční. Tomáš ukazuje, že naše pověstná tolerance není vždy úplně kladnou vlastností.

PL
Protektorátní cikánské tábory
05:26

Protektorátní cikánské tábory

Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií, to vše si nutně vyžádalo mnoho obětí na životech.
Protest muslimky
02:17

Protest muslimky

Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.

Rovné příležitosti mužů a žen v EU
02:11

Rovné příležitosti mužů a žen v EU

Evropská unie se zaměřuje na ochranu lidských práv, mj. se zabývá rovností žen a mužů. Mnozí se často ptají, zda nezachází někdy až moc daleko. Před zákonem jsou si lidé rovni, jinak ale muži a hlavně ženy složitě hledají spravedlivou rovnováhu, především v pracovním prostředí nebo v politice. Tuto nerovnováhu chtěla v roce 2012 změnit eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl ve vedení velkých firem. Ve videu z roku 2013 vidíme, že rovnosti mužů a žen často brání ženy samotné (ředitelka společnosti DuPont odmítající kvóty) a že za posledních sedm let jsme se v této oblasti příliš neposunuli. Přestože ženy tvoří polovinu společnosti, jejich zastoupení v rozhodovacích funkcích je stále velmi malé. A stále dostávají za svou práci méně peněz.
Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy
05:48

Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy

Doma by si to nedovolili. V Evropě, kam prchají před bídou a válkou, se to ale stalo. V Německu, v Kolíně nad Rýnem, při silvestrovských oslavách skupinka imigrantů z muslimských zemí sexuálně obtěžovala ženy. Proč se to stalo? Jak vnímají muslimové sexualitu a ženy? A jak odborníci popisují kulturní odlišnosti ve vztahu k ženám?
Třetí pohlaví v Indii
04:10

Třetí pohlaví v Indii

Transgender osoby nejsou v Indii dobře přijímány. Indové individuální odlišnosti příliš nerespektují, tolerují pouze určitou komunitu. Příkladem jsou tzv. hidžrové, příslušníci třetího pohlaví. Ti tvoří v Indii zvláštní společenství. Jsou to muži, kteří prožívají tranzici směrem k ženství. Oblékají se jako ženy, mluví jako ženy i se jako ženy chovají. Přestože nejsou Indové příliš tolerantní k třetímu pohlaví, mohou si jej oficiálně uvést do dokladů.
Lukáš Houdek: Sexuální menšiny a identita
06:06

Lukáš Houdek: Sexuální menšiny a identita

Dokumentarista, fotograf, aktivista, romista, novinář a koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek zažil v dětství sexuální zneužívání. I kvůli tomu pro něj nebylo jednoduché přihlásit se ke své sexuální orientaci. Přiznává i sebevražedné myšlenky. Prostřednictvím své umělecké tvorby i přímé pomoci se vyrovnává se svou traumatickou událostí z dětství a přibližuje veřejnosti problematiku sexuálních i jiných menšin a téma identity ve společnosti (např. na tématu indických hidžer či afrických albínů).
Ženy a menšiny v české kinematografii
04:54

Ženy a menšiny v české kinematografii

Kvóty Americké filmové akademie, které mají podpořit rozmanitost lidí před kamerou i za ní, v Česku zatím nemáme. Nicméně u nás stále přetrvávají pocity a předsudky, že žena nemůže určité profese vykonávat nebo že film, který režírovala žena, je určený primárně ženám. V českých filmech také nebývají příliš zastoupené etnické menšiny, například Romové jsou ve filmech zobrazovaní jen zřídka. Jaké názory na to mají lidé z branže?

Další videa
Probíhá načítání