Našli jsme pro vás videí: 21
04:10
Třetí pohlaví v Indii
Transgender osoby nejsou v Indii dobře přijímány. Indové individuální odlišnosti příliš nerespektují, tolerují pouze určitou komunitu. Příkladem jsou tzv. hidžrové, příslušníci třetího pohlaví. Ti tvoří v Indii zvláštní společenství. Jsou to muži, kteří prožívají tranzici směrem k ženství. Oblékají se jako ženy, mluví jako ženy i se jako ženy chovají. Přestože nejsou Indové příliš tolerantní k třetímu pohlaví, mohou si jej oficiálně uvést do dokladů.
05:26
Protektorátní cikánské tábory
Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií, to vše si nutně vyžádalo mnoho obětí na životech.
06:54
Prostituce: Živí mě moje tělo
O prostituci mluvíme v naší společnosti jako o šedé zóně, ve které se pohybuje tisíce žen, ale nikdo ji neřeší. Největší motivací jsou rychle získané peníze. A proč? Jsem matka samoživitelka, nemám peníze na uživení dětí, na nájem, mám dluhy, jsem v exekuci, třu bídu s nouzí. Mnohé z žen tvrdí, že poskytování sexuálních služeb je jejich strategie pro přežití.
09:32
Za co dnes bojují feministky?
Hostem interaktivního pořadu Hyde Park je ředitelka Gender Studies Helena Skálová, která živě odpovídá na otázky diváků. Přestože jsou si lidé před zákonem rovni, narážejí ženy ve společnosti mnohdy na předsudky. Jsou znevýhodňovány na pracovním trhu například v přístupu k zaměstnání, v kariérním postupu či v platovém ohodnocení. Jako feministka se Helena Skálová snaží tyto bariéry odstranit a zavést rovné šance.
02:17
Protest muslimky
Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.
01:54
Staropanenství v 18. a 19. století
Staré panny a staří mládenci, tedy lidé, kteří neuzavřeli manželství, to neměli na venkově v 18. a 19. století vůbec snadné. I když za svoji situaci často nemohli, byli vůči ostatním v podřízeném postavení a nezřídka čelili nejen pověrám, ale i různým ústrkům.
05:02
Postavení vdov a sirotků na venkově
V 18. a 19. století bylo ovdovění a osiření ve venkovské společnosti poměrně časté. Ne vždy bylo pro čerstvé vdovy nejlepším řešením co nejrychleji se znova provdat, záleželo na různých okolnostech. Situace dětí je do značné míry určena tím, jestli jejich nevlastním rodičem byl otčím, nebo macecha. V této souvislosti se podíváme na tzv. Popelčin komplex, o němž hovoří evoluční psychologové.
04:27
Život na venkově v 18. a 19. století
V 18. století žila naprostá většina lidí na venkově, přičemž pokud se chtěli poddaní stěhovat, potřebovali tzv. zhostní list. Převaha venkovských obyvatel nad městy trvala v českých zemích až do 20. století. Jak konkrétně vypadala venkovská obydlí a jaké byly jejich nedílné součásti, to můžeme dobře vidět na dochovaných staveních ve skanzenu. Dvě taková s průvodcem navštívíme.
03:45
Historie třetího pohlaví
Takzvané třetí pohlaví, vymykající se tradičnímu dělení na muže a ženy, tu bylo už odpradávna. Odborníci zabývající se problematikou genderu dokonce tvrdí, že předkřesťanské evropské společnosti neuznávaly pouze dva gendery spojené s biologickým pohlavím, protože tyto společnosti byly daleko rozmanitější, co se týče sociálních statutů a funkcí. Zajímavý pohled na problematiku genderu najdeme i dnes, např. v Jižním Súdánu a v Albánii, kde žena může složit slib cudnosti a následně vystupovat jako muž.
06:06
Lukáš Houdek: Sexuální menšiny a identita
Dokumentarista, fotograf, aktivista, romista, novinář a koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek zažil v dětství sexuální zneužívání. I kvůli tomu pro něj nebylo jednoduché přihlásit se ke své sexuální orientaci. Přiznává i sebevražedné myšlenky. Prostřednictvím své umělecké tvorby i přímé pomoci se vyrovnává se svou traumatickou událostí z dětství a přibližuje veřejnosti problematiku sexuálních i jiných menšin a téma identity ve společnosti (např. na tématu indických hidžer či afrických albínů).
05:36
Spor o Istanbulskou úmluvu
Zdánlivě správná věc jako ochrana práv žen vyvolala v poslední době tolik bouřlivých reakcí. Je Istanbulská úmluva v něčem nebezpečná? V roce 2018 probíhala v českém prostředí veřejná diskuze o obsahu, dopadech a významu ratifikace této úmluvy, jejímž cílem je eliminace násilí páchaného na ženách a domácího násilí. Dotýká se ale i práv mužů a často zmiňovaného slova gender.
10:52
Původ řecké menšiny v Česku
Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.
