01:06
Václav Havel, významný představitel sametové revoluce a přechodu k demokratickému režimu, byl čtyřikrát zvolen prezidentem republiky. Video stručně seznamuje se zněním prezidentského slibu a děním krátce po zvolení Havla (tehdy ještě poslanci parlamentu) v letech 1989, 1990, 1993 a 1998.
Náš první československý prezident T. G. Masaryk byl v úřadu od 14. 11. 1918 do 14. 12. 1935. Naposledy byl zvolen 24. 5. 1934. Po jeho abdikaci byl poprvé zvolen prezidentem E. Beneš. Ukázka obsahuje dobové záběry.
Miloš Zeman se stal prvním prezidentem ČR, kterého vybrali občané v přímé volbě. Zvolen byl 26. 1. 2013. Podívejte se, jak volba probíhala. Ukázka obsahuje dobové materiály.
30. listopadu 1938 byl zvolen prezidentem protektorátu Čechy a Morava Emil Hácha, stal se tak třetím prezidentem republiky. Podívejte se na archivní záběry.
Podívejte se na novoroční projev, který v roce 1955 pronesl Antonín Zápotocký.
Prezident Beneš při své cestě Slezskem navštívil Opavu. Jak tuto událost zachytily tehdejší kamery? Podívejte se na archivní záběry.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Během prvních let nacistické okupace stálo loutkové divadlo stranou pozornosti cenzorů, protože bylo považováno za neškodnou dětskou zábavu. Pak se ale ukázalo, že i loutkáři dovedou využít své umění k šíření protiněmecké propagandy a že záměrně cílí i na dospělé publikum. Zájem budil především Josef Skupa a jeho Divadlo Spejbla a Hurvínka. V roce 1943 si toho všimli i okupanti.
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Český i zahraniční pohled na to, jaký je smysl médií, respektive televize veřejné služby. Vnášet do společnosti témata, nové pořady, formáty, žánry a být třeba i taková laboratoř. Kvalita, nebo sledovanost? I to řeší média veřejné služby.
Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal výrazné změny i v poválečném průmyslu. Nejenže byli odsunuti kvalifikovaní zaměstnanci, ale mnohé podniky měly původně německé majitele. Další změnou byla vůle po znárodnění průmyslu. Podívejte se na sondu do poválečného průmyslu na pozadí příběhu českobudějovické tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth.
Marie Ljalková Lastovecká se stala první ženou ostřelovačkou a později zdravotnicí v československé armádě na východní frontě. Češka z Volyně následovala svého manžela, který se jako dobrovolník přihlásil do náhradní roty 1. československého samostatného polního praporu v sovětském Buzuluku. Absolvovala zde zdravotnický kurz a kurz pro odstřelovače. Při přepravě na frontu u Charkova ušla 300 km pěšky v plné zbrojní. Zúčastnila se mnoha významných bitev. V ukázce popisuje své zážitky z bitvy u Sokolova.
Poslední den Československa si vojenský prokurátor Roman Rédl takto určitě nepředstavoval – mohou to být totiž nejen poslední hodiny tohoto státu, ale i jeho samého.
12 705
702
4 198
1 147
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.