01:14
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Z náměstí přijde Poutník do Manželské ulice. Průvodci mu chtějí ukázat rozkošný stav manželský. Přichází k velkým váhám u brány zasnoubení. Tam se váží muži se ženami, a když se k sobě hodí, jsou vpuštěni do manželského stavu. Jdou dál ke kováři, který k sobě manžele řetězy přikovává. Manželství je prý nejpevnější z lidských svazků. Poutník chce odejít, ale Mámení ho mámí, aby si také vybral ženu za manželku. On utíká pryč, ale najednou se něco stane. Vstoupí nakonec i Poutník do stavu manželského?
Klára Goldstein je současná česká básnířka, která uspěla zejména svými sbírkami Milíře či Falkenfrau. Za druhou zmiňovanou sbírku obdržela i cenu Magnesia Litera. V pořadu Jedna báseň předčítá svoji báseň Rekonstrukce.
Spisovatel, dramatik, básník, scénárista, překladatel a skaut Jiří Stránský obdržel Cenu Arnošta Lustiga udělovanou Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou osobnostem, které se svou lidskostí zasloužily o rozvoj společnosti. Jaký byl jeho životní osud?
Básník, prozaik, dramatik a významný spisovatel samizdatu Pavel Kohout v pasáži z pořadu To byl můj život?? vzpomíná na svou divadelní adaptaci románu Karla Čapka Válka s mloky uvedenou v Divadle na Vinohradech.
„Milá Olgo...“ Václav Havel byl několikrát vězněn. Jen těžko si představíme, co prožíval. Alespoň částečně můžeme do pocitů nahlédnout v dopisech, které napsal své manželce Olze. Ten s číslem 68 si přečteme společně. Video vzniklo v produkci Knihovny Václava Havla.
Začátek televizního zpracování malostranské povídky Návrat pana Ryšánka ukazuje záběry z Malé Strany, jedné z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy vzniklé v podhradí Pražského hradu, která byla do roku 1784 samostatným městem. Jde o jednu z nejoblíbenějších pražských čtvrtí, lokalitu plnou památek, tajemných uliček a zákoutí, která inspirovala mnoho umělců včetně slavného rodáka Jana Nerudy.
Pasáž pořadu Písně českých básníků připomíná mnohostrannou osobnost Vítězslava Nezvala, propagátora moderních literárních a básnických směrů a zakladatele pražské surrealistické skupiny. Čím vším se Nezval zabýval a čím obohatil československou literární scénu? To vám poví Tomáš Klus.
Tomáš Čada je současný český básník, učitel a zakladatel populární facebookové skupiny Poezie pro každý den. V cyklu Jedna báseň předčítá ze své sbírky Vše o lásce: „Aleppo, Mariupol, Asmara / místa kam bys nejel / na dovolenou / ani v rámci Akce.“
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 1. ročníku písmena ď, ť, ň. Seznámíme se s králem Negramotem a vysvobodíme princeznu Ďaťaňu. Cesta ke království je plná úkolů. Vyhledávejme písmena, doplňujme slova a pozorně poslouchejme, ať se nám podaří princeznu vysvobodit!
12 776
718
4 330
1 209
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.