05:24
Poslechněte si autentický záznam pasáže z pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v níž 16. září 1966 poprvé zaznělo jméno Jára Cimrman. Předmětem následného rozhovoru se Zdeňkem Svěrákem je právě tato postava. Zdeněk Svěrák připomíná i některá zahraniční nastudování cimrmanovských her.
Zdeněk Svěrák vzpomíná na působení v Československém rozhlasu a s tím spojené počátky Divadla Járy Cimrmana. Čím divadlo oslovilo většinu národa?
Podívejte se na záznam představení z Žižkovského divadla k jubilejnímu výročí založení Divadla Járy Cimrmana. Představení je komponované jako psaní do nebe Ladislavu Smoljakovi, které je jednak osobní vzpomínkou Zdeňka Svěráka a také ukázkami připomíná slavné inscenace a osobnosti tohoto netradičního divadla.
Cimrmanolog Zdeněk Svěrák jako host pořadu Hyde Park Civilizace popisuje, jak Jára Cimrman změnil Čechy, pro koho je vlastně cimrmanovské divadlo určeno a čím je charakteristický jeho humor. Vysvětluje zrod postavy Járy Cimrmana a odpovídá i na otázku, jak Cimrman vypadal.
Zdeněk Svěrák charakterizuje cimrmanovský humor jako typ humoru, který je určený pro chytrého diváka. Humor Divadla Járy Cimrmana je založen na základních školních znalostech diváků, možná proto jsou představení divadla opakovaně vyprodávána.
Reportáž k jubilejnímu výročí existence postavy českého génia přináší ohlédnutí za půlstoletím divadelních představení spjatých s touto fiktivní, přesto legendární osobností. Reportáž je doplněna rozhovorem se Zdeňkem Svěrákem.
Ukázka zachycuje zatčení písničkáře, herce, textaře a skladatele Karla Hašlera, který později zemřel v koncentračním táboře Mauthausen.
V pasáži pořadu Písně českých básníků si v podání hudební skupiny Ensemble Flair v čele s cimbalistou a skladatelem Janem Rokytou ml. můžeme poslechnout píseň Motýl s textem Petra Bezruče, která se objevila na albu Od pramenů k moři.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu Českou Lípou a okolím po stopách Jakuba Arbese, který si zde odpykával roční vězení za své protirakouské články v Národních listech. Do starého českého města se nijak netěšil. My tu ale můžeme vidět spousty zajímavých památek. A co si o svém zdejším pobytu Arbes poznamenal?
Rodný dům a památník česko-rakouského spisovatele Adalberta Stiftera se nacházejí v jihočeské Horní Plané. Od roku 1960 se zde nachází expozice věnovaná tomuto místnímu slavnému rodákovi, který Šumavu líčil jako krásný, přesto drsný kraj, jehož obyvatelé neměli příliš na růžích ustláno.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.