03:20
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Punková zpěvačka a trojnásobná matka vzpomíná na své mateřské začátky v 17 letech. Byl to punk a nerozvážnost, nebo naopak měla promyšlený plán, jak jít hledat štěstí do světa? Hlavními prioritami byla práce, školka a bydlení.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj komunikativní Míši, která byla mezi děvčaty tzv. „tahounem třídy“. Jak na samotný projekt Míša dnes vzpomíná, jak se jí daří a v čem spatřuje své možnosti a životní cíle?
Nad rodičovstvím a rodičovskou dovolenou se zamýšlí dva otcové z umělecké branže, dokumentarista a básník. Co je vedlo k tomu odejít na rodičovskou dovolenou? A doporučili by to mužům? Jaké svatební a otcovské rady dostali? Aplikují některé z nich? A platí podle nich okřídlené "jedno dítě, žádné dítě"?
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Pedagogičtí pracovníci se shodují na tom, že inkluze a integrace je dobrá věc. Do komunity přináší každé z dětí něco ze sebe a rozvíjí tu pak svůj osobní potenciál. Bohužel také ale zmiňují problém nepřipravenosti na integraci, nedostatečnou podporu pedagogů, nedostatek speciálních pedagogů, logopedů, výchovných poradců a zejména mluví o špatné koordinaci a spolupráci asistentů s pedagogy.
Transsexuálové Denny, Tereza, Kristián a Petra vyprávějí o své životní proměně. Někteří z nich své tajemství skrývali desítky let. Změnu pohlaví řeší hormonální léčbou a chirurgicky. Celková přeměna trvá několik let, je časově náročná a fyzicky zatěžující. Jak moc pro ně byla tranzice náročná a jak se ke změně postavila jejich rodina, přátelé a okolí?
„All you need is love" aneb je jedno, zda jsou rodiče hetero-, nebo homosexuální, biologičtí, nebo pěstouni. Alespoň na tom se shodla moderátorka pořadu Protivný sprostý matky (2021) s hosty, dvěma otci, kteří mají v pěstounské péči tři děti. Jak probíhala jednání s úřady, než jim byly děti svěřeny?
Matka Simona z malé obce u Jihlavy sama vychovává dvě děti. Starší Dany začíná v 15 letech proměnu z chlapce na dívku. Má za sebou konečný verdikt sexuologů, že je dívka v chlapeckém těle, a nastupuje na hormonální léčbu. Simona vzpomíná nejen na coming out své dcery, ale také na vyrovnání se s reakcemi okolí, na období depresí, šikany a nepochopení ze strany školy.
Co je to vlastně a jak se projevuje naše osobnost? A jak a kdy vzniká porucha osobnosti? Je ovlivnitelná či léčitelná? A jaké specifické obtíže mohou mít lidé s poruchou osobnosti v běžném životě při navazování partnerských vztahů? Pořadem provází Cyril Höschl.
Tisíce dětí v České republice vyrůstají v dětských domovech, aniž by často chápaly proč vlastně. Život v dětských domovech má svá specifika. Michal, Nikola, Václav, Patrik a Jan tímto typem ústavní péče prošli a nyní na ni společně vzpomínají. Ačkoli prožitky a zkušenosti jsou vždy individuální, na mnohém se přesto shodnou: Problémem je především nedostatek soukromí, přísný a neosobní řád, stesk po rodině a omezené možnosti při výběru střední školy.
Pandemie koronaviru, vládní opatření a další restrikce nám leccos prozradily o české společnosti. Co vyjevila pandemie o síle faktů, fungování veřejných institucí nebo o české ochotě naslouchat dezinformátorům? Podívejte se na shrnující video.
Zasedněte s námi ke kulatému stolu pořadu Historie.cs (2018) a zjistěte více o tom, jak byli Romové za druhé světové války z rasových důvodů perzekuováni. Historici v ukázce objasní, k čemu sloužily jednotlivé typy nacistických táborů a kdo zde byl (a na základě čeho) internován. Zároveň je připomenuto, že od roku 1940 platil pro Romy zákaz kočování a od roku 1942 nařízení o preventivním potírání zločinnosti. V závěru se pak přeneseme na krátkou prohlídku místa bývalého tábora v Letech (v době natáčení reportáže do areálu vepřína, dnes již na místo nového památníku).
Jak lidé mohou přežít válku? Proč se válčí, když se můžou domluvit? Kdy už to skončí? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.