03:20
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Punková zpěvačka a trojnásobná matka vzpomíná na své mateřské začátky v 17 letech. Byl to punk a nerozvážnost, nebo naopak měla promyšlený plán, jak jít hledat štěstí do světa? Hlavními prioritami byla práce, školka a bydlení.
Paní Yveta a Jiřina jsou ženy, které byly svým partnerem nebo nevlastním otcem znásilňovány. Jak se cítily? A jak se ženám s takovými zážitky žije? Obě ženy zůstaly poznamenány na celý život.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj komunikativní Míši, která byla mezi děvčaty tzv. „tahounem třídy“. Jak na samotný projekt Míša dnes vzpomíná, jak se jí daří a v čem spatřuje své možnosti a životní cíle?
Daniel Stach srozumitelně vysvětluje (2022), co se děje na Ukrajině a jak konflikt vznikl. Ukazuje, kde Ukrajina leží, s jakými státy sousedí a jakou roli v konfliktu hrají Rusko a Bělorusko. Popisuje, jak Vladimir Putin začal zabírat ukrajinská území a jak byl útok záměrně zastírán falešnou záminkou vojenského cvičení. Video připomíná nejvíce zasažené oblasti (např. Kyjev, Charkov) a přibližuje, jak na válku reaguje svět – pomocí humanitární, finanční i vojenské podpory. Zároveň otevírá téma uprchlíků a klade důraz na osobní odpovědnost každého z nás: jak se k lidem prchajícím před válkou postavíme a jak můžeme pomáhat i drobnými gesty solidarity. Důležitým poselstvím je i výzva ptát se, mluvit o svých obavách a hledat ověřené informace.
Pořad sleduje Usmana, chlapce, který do Česka přijel se svou rodinou z Pákistánu. Zajímá se o kriket a v dokumentu nás seznamuje s tradičními pákistánskými pokrmy, zvyky a tradicemi.
Pro některé lidi jsou travesti představení spojována s pochybným druhem zábavy, jiní v nich vidí místo, které jako jediné svou atmosférou připomíná u nás téměř vymřelou atmosféru kabaretů. Hvězdy české travesti show nám poodhalí nejen zákulisí svého řemesla, ale provedou nás i jeho historií a v neposlední řadě zákoutími svých osobních vzpomínek a rozhodnutí, která je přivedla na pódia. Ilegalita a nesnášenlivost za totality, těžké začátky i tvrdá profesionalita dneška se zrcadlí ve vyprávění mužů, pro které je důležité občas být ženou.
Někteří lidé nejsou schopni unést tíhu života, svých osobních problémů a uchylují se k sebevraždě. Když už narazíme na člověka, který je rozhodnutý se zabít, pomáhají nejúčinněji zdánlivě úplně banální věci. Povídat si s ním, být mu nablízku a projevit zájem. Lidé, kteří úspěšně zvládli těžkou životní situaci a zůstali naživu, našli často nový přístup k sobě i ke světu a mohou poradit, jak období černých myšlenek překonat.
Rodiče propadají stresu, protože nic nestíhají. „Tati, není důležitý, jestli to všude vypadá jako na sociálních sítích,“ uklidňuje Sára, která podstupuje digitální detox. Lidu, jež je neustále na telefonu ochotná poradit všem, končí vyčerpaná, Vojtovi se udělá ze stresu vyrážka. Naštěstí si ale všichni uvědomí, že je nesmysl se pořád za něčím hnát. Musíme odpočívat, vyrazit do přírody nebo si prostě nějak oddechnout.
Biskup Filip Štojdl patří minimálně na sociálních sítích k nejznámějším osobnostem Církve československé husitské. Pochází z farářské rodiny a v rodinné tradici s úspěchem pokračuje. Potkaly ho nelehké životní situace jako smrt a umírání blízkých nebo požár kostela. Prošel osobní zkušeností s hospicovou domácí péčí, překonal pochybnosti ohledně víry v Boha a postavil nový kostel. Jeho životní příběh je zajímavý a inspirující a to i pro lidi mimo okruh „tradičních věřících“.
Emoce z pohledu víry a věřících lidí. Na to, jak spolu emoce a víra souvisejí, se pokusí odpovědět osobnosti, které spojuje víra. Jak může víra pomáhat v běžném životě nebo ve zdravotnických či pomáhajících profesích? A co když se zvrhne ve fanatismus? Jak říká profesor Tomáš Halík, víra může být i nebezpečná, pokud se zvrhne v „kosmickou válku“ mezi dobrem a zlem. Na druhou stranu má také nesmírně bohatý psychoterapeutický potenciál.
Dvouletý Ráďa v útlém dětství citově strádal. Biologičtí rodiče mu nevěnovali potřebnou lásku ani péči. Domov našel až u Petra, který se stal jeho pěstounem a který už deset let žije se svým partnerem Petrem. Začátky byly těžké a Ráďovi dlouho trvalo, než své nové rodiče s důvěrou přijal. Oběma mužům se úplně změnil život. Dřív měli klid a spoustu času pro sebe. Teď vychovávají dítě, vaří jídlo, perou prádlo, uklízí, hrají si s Ráďou a večer vyčerpaní padají únavou. Svého rozhodnutí ale nelitují a uvědomují si svou zodpovědnost.
Martina se s plnou odpovědností rozhodla přivést na svět dítě trpící vrozenou vývojovou vadou, tzv. anancefalií. Neposlechla doporučení lékařů ohledně potratu, porodila Andělku a nechala ji zemřít přirozenou cestou při porodu. Její malé děti spolu s rodiči celý příběh prožívaly také, včetně pochování mrtvé sestřičky v porodnici. Rodina se pak s Andělkou rozloučila při pohřbu, rituálu, který je pro pozůstalé po smrti blízkých vždy velmi důležitý. Příběh je inspirací pro všechny především v tom, že každý je za své rozhodnutí odpovědný sám a vždy jde jen o jeho volbu.
Taky jste se někdy zamysleli nad tím, proč většina z nás píše pravou rukou? Člověk je jediný primát s preferencí ruky, většinou té pravé. Kdy k této preferenci došlo? Důkaz o tom byl odhalen v dochovaných pravěkých artefaktech. Klíčem k tomuto jevu jsou naše mozkové hemisféry. Proč tedy existují leváci?
14 098
860
4 782
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.