03:20
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Punková zpěvačka a trojnásobná matka vzpomíná na své mateřské začátky v 17 letech. Byl to punk a nerozvážnost, nebo naopak měla promyšlený plán, jak jít hledat štěstí do světa? Hlavními prioritami byla práce, školka a bydlení.
Emoce nejen umělce inspirují, ale emoce obsažené v uměleckých dílech mohou také léčit. I tvůrčí proces samotný může léčit. A to nejen tvůrce samotného, ale i toho, kdo umělecké dílo vnímá. Máme na mysli jak léčbu duše, tak těla. Léčba duše je zároveň i tvůrčím procesem, jak potvrzují mnozí psychoterapeuti ze zkušeností z muzikoterapie, zvukoterapie, arteterapie a dalších psychoterapií. Emoce a umění jsou zkrátka spojené nádoby.
Dětské duše léčí v Dětské psychiatrické nemocnici v Opařanech přes 100 let. Za tu dobu se dětská psychiatrie dramaticky proměnila. Zrychlil se vývoj oboru, narostlo spektrum diagnóz, změnily se léčebné metody. Nárůst počtu dětí s psychickými problémy je celospolečenský problém a netýká se jen České republiky. V ukázce z dokumentu Místo pro duši hovoří ředitel nemocnice, své příběhy vyprávějí dvě dětské pacientky a jejich matky.
Skoro dvouletá Vendulka, jejíž maminka Renata je ve výkonu trestu, se dostala do péče pěstounky Jiřiny na přechodnou dobu, tedy na jeden rok. Žijí spolu v malém bytě v klidné části města. Vendulka je chytrá, učenlivá a svou pěstounku, která jí věnuje spoustu pozornosti, oslovuje „babi“. Společně se vydávají na návštěvu do vězení za Vendulčinou maminkou. Co bude s Vendulkou dál? Bude muset do ústavního zařízení, nebo se pro ni najde nová adoptivní či pěstounská rodina?
Strach je emoce, kterou prožíváme všichni a která působí nejen na naši mysl, ale i na tělo. Každý se se strachem vypořádává jinak, ale důležité je, aby nás strach neovládl. Účinnými způsoby, jak s ním pracovat, může být sdílení a dýchací cvičení.
Ukázka z minisérie České televize Ratolesti (2025) zachycuje rozhovor rodičů s Honzou, který je ve vazbě. Honza se snaží obhájit své rozhodnutí prodávat drogy. Tvrdí, že jde o způsob, jak finančně nezatěžovat rodinu, a argumentuje tím, že prodává „jen čisté zboží“. Jeho rodiče mu však připomínají, že i drogy bez příměsí mohou mít závažné následky: závislost, psychické potíže či tragické nehody. Scéna ukazuje střet naivní racionalizace mladého člověka a reálných rizik spojených s drogami.
Adrenalinové sporty jsou nebezpečné, přesto neodolatelně přitahují mnoho lidí. Ti riskují život kvůli vzrušení a zábavě. Možná za to může nedostatek adrenalinu v běžném životě. Oproti našim předkům žijeme ve vyhřátých domovech velmi pohodlný život, bez přirozeně nebezpečných situací. Jedním z extrémních sportů je i base jumping, skákání z pevných výškových bodů. Karel Bejšovec otevřeně mluví o tom, jaká rizika s sebou tento extrémní sport přináší a proč by nechtěl, aby se mu věnovalo některé z jeho tří dětí.
Nejohroženějšími a nejčastěji HIV nakaženými lidmi jsou obecně gayové, ale infekce se nevyhýbá ani heterosexuálům. Lidí s chorobou AIDS u nás přibývá a jde o cejch i o smrtelnou nemoc. Lidé nakažení HIV jsou společností vnímáni jako ti, co si za svoje onemocnění mohou sami. Své o tom ví Jana i Petr. A lze vůbec žít s HIV pozitivním partnerem a nenakazit se? Na tuto otázku zase odpovídá HIV pozitivní Radek se svou manželkou.
Co se všudypřítomnými plasty? Chce to nápad. Třeba takový, jaký dostali bratři Hanákovi z Brna, kterým na hudebních festivalech vadil nepořádek v podobě rozházených plastových nádob. Přišli proto se systémem zálohovaných vymyvatelných kelímků. S designérem vytvořili prototyp vratného plastového půllitru s klipem, který dnes zná snad každý. Jejich podnikatelský záměr ukazuje, jak jednoduchý nápad může ušetřit tuny zbytečného plastového odpadu.
Martina se s plnou odpovědností rozhodla přivést na svět dítě trpící vrozenou vývojovou vadou, tzv. anancefalií. Neposlechla doporučení lékařů ohledně potratu, porodila Andělku a nechala ji zemřít přirozenou cestou při porodu. Její malé děti spolu s rodiči celý příběh prožívaly také, včetně pochování mrtvé sestřičky v porodnici. Rodina se pak s Andělkou rozloučila při pohřbu, rituálu, který je pro pozůstalé po smrti blízkých vždy velmi důležitý. Příběh je inspirací pro všechny především v tom, že každý je za své rozhodnutí odpovědný sám a vždy jde jen o jeho volbu.
Co si o sobě myslí tlumočnice do znakového jazyka, jaká je máma? A jaké vlastní chyby vidí téměř na konci sedmileté rodičovské dovolené? Sebereflektivní povídání o dětech, přípravě na ně, prožívání šestinedělí a samozřejmě mateřství.
Veronika a Mirek ve svém venkovském domě vychovávají celkem šest dětí. Jedna dcera a dva synové jsou jejich vlastní, tři dcery jsou v pěstounské péči. Každé z přijatých i vlastních dětí je individualita, kterou rodiče milují a respektují. Rodina je v kontaktu také s biologickou babičkou sester Báry a Gábinky a dokonce i s Katčinou biologickou matkou závislou na drogách, které podali pomocnou ruku, když neměla žádné bydlení ani práci.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Sledujeme desetiletý vývoj introvertní Růženky, která krásně malovala. Jejím snem je přestat se bát mluvit a vyučit se v oboru kadeřnice.
13 780
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.