02:15
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii proběhlo 13. a 14. června 2003. Jak to vypadalo ve volebních místnostech? Kamera zachytila, jak volili tehdejší významní politici (včetně Václava Havla) i obyvatelé Chanova.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Prvním výrazným protestem byla demonstrace proti okupaci německými vojsky. Uskutečnila se roku 1939 v den výročí vzniku samostatného Československa. Při potlačení akce byl smrtelně postřelen student Jan Opletal, který na následky zranění po čtrnácti dnech zemřel. Poslední rozloučení s ním se změnilo v mohutnou manifestaci. Odveta nacistů brzy následovala v podobě zatýkání studentů a uzavření českých vysokých škol.
Politolog a sociolog, kteří jsou zároveň pamětníky konce 80. let minulého století, hovoří o významu médií při zprostředkování příběhů pamětníků. Obecná rovina mediální rekonstrukce reality je doplněna o konkrétní příklady československých událostí spojených s listopadem 1989.
Luděk Eliáš byl český herec, režisér, divadelní ředitel, scenárista, publicista a moderátor. Během druhé světové války byl spolu s rodiči z rasových důvodů vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Sachsenhausen. Z porevolučních negativních jevů ve společnosti se ho osobně nejvíce dotýkaly projevy neonacismu. Názory a projevy lidí z okruhu tohoto hnutí pro něj byly nepochopitelné.
Charta 77 vzbudila u komunistické vlády silnou reakci. Důvodů bylo více. Především se komunisté obávali, že k rozumně sepsanému textu by se mohly připojit desetitisíce lidí, což už by mohl být problém, a velký vliv měla i publicita. O Chartě 77 se psalo ve všech světových denících a celý akt vyvolal mimořádnou diplomatickou aktivitu. Za podepsání Charty 77 nemohli ani nikoho uvěznit a pro trestní stíhání bylo třeba hledat zástupné důvody. Účty se signatáři si režim částečně vyrovnal až o dva roky později při procesu s členy VONS.
Budeme muset nechat psa doma, až budeme utíkat? Umírají velcí, nebo malí kluci? Co to jsou sankce? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.
Bývalý slovenský ministr financí popisuje patnáctiletou zkušenost s eurem, společnou měnou Evropské unie, na Slovensku. Hodnotí s odstupem času zavedení eura na Slovensku jako výhodné? V čem vidí přínosy, a naopak ztráty celého procesu? A jak dopadly některé slovenské obavy, které máme i v České republice?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.
Česká armáda vybudovala polní nemocnici, která se účastní různých mezinárodních misí. Poskytuje na vysoké úrovni ošetření jak svým, tak i jiným vojákům a místnímu obyvatelstvu. Plukovník Mojmír Mrva stál u zrodu tradice českých polních nemocnic a zúčastnil se osmi misí. Působil v bývalé Jugoslávii, Iráku i Afghánistánu.
13 751
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.