01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu téměř před 30 lety. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, v řadě rozvojových zemí se ale nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Příběhy sirotků z rozvojových zemí s neexistujícím sociálním systémem ukazují drsnou realitu jejich životů. V Bhútánu ani v Sieřa Leone není vzdělání samozřejmostí. Jamtsho, Oko, Abdul, Alhadji, Mariama, Foday a dalších 143 milionů sirotků na tomto světě bojují každý den o přežití. Škola je jediným lékem na chudobu, ne každý má ale možnost ji navštěvovat.
Skládají se z 1 200 korálových ostrůvků, pokrývají pouhých 300 km čtverečných a jsou nejníže položenou republikou světa. Maledivy oplývají přírodním bohatstvím a lákají turisty z celého světa. Ačkoliv je tu tuňákový steak tím nejobyčejnějším jídlem, nespravedlivě mají Maledivy pověst luxusní destinace. Dobrodružství tu potkáte, jakmile budete jen trochu chtít. Se svým nejvyšším bodem dva metry nad hladinou budou Maledivy první destinací, kde si vědci ověří, jak je to se stoupající hladinou moří a oceánů v důsledku klimatické změny.
Nákladní loď Evergiven najela na mělčinu v Suezském průplavu v Rudém moři, který je jednou z nejvytíženějších námořních cest na zemi. V loňském roce jím proplulo více než 50 lodí denně, což představuje asi desetinu světového obchodu. Námořní kapitán Jiří Konár popisuje situaci okolo vyproštění lodi, která zcela zablokovala celý kanál. Příčinou nehody čtyřsetmetrové lodi s více než 20 tisíci kontejnery nákladu byl silný poryv větru.
Od roku 1948 se naše země začíná totálně měnit. Možnost svobodné volby zaměstnání byla v Československu v dobách socialismu omezena. V 50. letech muselo například 77 000 úředníků nuceně přestoupit do průmyslové výroby. Z mocensko-politických důvodů byl tento počet lidí vymezen ze svého způsobu života. Druhý důvod byl i ekonomický. Nelze nezmínit také potřebu eliminace prvorepublikové elity. Se stejným snažením se setkáváme v celém východním bloku. K čemu tohle snažení ale nakonec vedlo?
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Robert Lebeda popisuje události z loňského léta, kdy se na koupališti topil jeho kamarád. Díky svým znalostem ze sboru dobrovolných hasičů dokázal Robert poskytnout kamarádovi účinnou první pomoc. Svou pohotovou reakcí mu tak zachránil život.
Voda hrála vždy důležitou roli při vzniku i kolapsu civilizací. Jak naši předkové s vodou hospodařili? Její nedostatek trápí část světové populace už dnes a situace se má dále zhoršovat. Docílíme lepší osvětou o spotřebě vody a o možnostech hospodaření s ní šetrnějšího přístupu? Budeme vědomě spotřebovávat vody méně, šetřit s ní? O těchto a dalších tématech si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským.
Když si jdeme koupit oblečení, nepřemýšlíme moc nad tím, kdo je vyrobil a jak. Dělníci včetně dětí vyrábějí v rozvojových zemích oblečení, boty a další spotřební zboží za extrémně nízké mzdy, v nebezpečných a nezdravých pracovních podmínkách. Organizace Na Zemi na tyto problémy upozorňuje a nabízí řešení. Jaké? Podívejte se.
Kolik lidí žije ve Francii v novodobém otroctví, nikdo přesně neví. Jde většinou o imigranty z afrických zemí, kteří mají pomáhat v domácnostech a chodit do školy. Místo toho jsou vykořisťováni a kvůli neznalosti jazyka i prostředí se jen těžko domáhají svých práv.
Středoafrická republika patří mezi nejchudší státy světa. Placená práce se v buši najít nedá, obyvatelé vesnic tak sbírají plody, mají malá pole a domácí zvířata. Školy tu sice existují, ale stát učitelům neplatí, musejí se tedy živit jinak. Zemi brzdí zažité stereotypy a nedůvěra k novotám, lidé se nedožívají vysokého věku a zemí opakovaně otřásají ozbrojené konflikty mezi vládou a opozicí.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.