01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu 1989. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Reportáž z pořadu Zprávičky (2018) ukazuje, že úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, ale v řadě rozvojových zemí se nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Středoafrická republika patří mezi nejchudší státy světa. Placená práce se v buši najít nedá, obyvatelé vesnic tak sbírají plody, mají malá pole a domácí zvířata. Školy tu sice existují, ale stát učitelům neplatí, musejí se tedy živit jinak. Zemi brzdí zažité stereotypy a nedůvěra k novotám, lidé se nedožívají vysokého věku a zemí opakovaně otřásají ozbrojené konflikty mezi vládou a opozicí.
Oslavy Svátku práce jsou spojeny s vítězstvím dělníků v Austrálii a USA v jejich boji za lepší pracovní podmínky a osmihodinovou pracovní dobu. V roce 1886 proběhla v Chicagu pod vedením odborů celodenní stávka, které se zúčastnilo 300 000 dělníků. Od konce 19. století se Svátek práce slaví i u nás. Jeho význam, náplň a podoby oslav se pak v zemích praktikujících reálný socialismus měnily v závislosti na aktuálním politickém režimu.
Kolik lidí žije ve Francii v novodobém otroctví, nikdo přesně neví, uvádí reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2018). Jde většinou o imigranty z afrických zemí, kteří mají pomáhat v domácnostech a chodit do školy. Místo toho jsou vykořisťováni a kvůli neznalosti jazyka i prostředí se jen těžko domáhají svých práv.
Certifikace Fairtrade označuje výrobky, které vznikly v rámci spravedlivého obchodu. Hlavním cílem certifikace je podpořit zemědělce a výrobce z rozvojových zemí, aby se dokázali důstojně uživit a nemuseli využívat například dětskou práci. Ta ve většině případů neprobíhá tak, jak si práci v našich podmínkách představujeme. Miliony dětí pracují na plantážích nebo v dolech a nemají žádnou budoucnost ani vzdělání. Co můžeme změnit tím, že koupíme Fairtrade výrobky?
Robert Lebeda popisuje události z loňského léta, kdy se na koupališti topil jeho kamarád. Díky svým znalostem ze sboru dobrovolných hasičů dokázal Robert poskytnout kamarádovi účinnou první pomoc. Svou pohotovou reakcí mu tak zachránil život.
Od roku 1948 se naše země začíná totálně měnit. Možnost svobodné volby zaměstnání byla v Československu v dobách socialismu omezena. V 50. letech muselo například 77 000 úředníků nuceně přestoupit do průmyslové výroby. Z mocensko-politických důvodů byl tento počet lidí vymezen ze svého způsobu života. Druhý důvod byl i ekonomický. Nelze nezmínit také potřebu eliminace prvorepublikové elity. Se stejným snažením se setkáváme v celém východním bloku. K čemu tohle snažení ale nakonec vedlo?
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.