01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu 1989. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Reportáž z pořadu Zprávičky (2018) ukazuje, že úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, ale v řadě rozvojových zemí se nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Když si jdeme koupit oblečení, nepřemýšlíme moc nad tím, kdo je vyrobil a jak. Dělníci včetně dětí vyrábějí v rozvojových zemích oblečení, boty a další spotřební zboží za extrémně nízké mzdy, v nebezpečných a nezdravých pracovních podmínkách. Organizace Na Zemi na tyto problémy upozorňuje a nabízí řešení. Jaké? Podívejte se.
Oslavy Svátku práce jsou spojeny s vítězstvím dělníků v Austrálii a USA v jejich boji za lepší pracovní podmínky a osmihodinovou pracovní dobu. V roce 1886 proběhla v Chicagu pod vedením odborů celodenní stávka, které se zúčastnilo 300 000 dělníků. Od konce 19. století se Svátek práce slaví i u nás. Jeho význam, náplň a podoby oslav se pak v zemích praktikujících reálný socialismus měnily v závislosti na aktuálním politickém režimu.
Stovky stavebních dělníků z Indie a Nepálu zemřely při přípravě mistrovství světa ve fotbale v Kataru. Na vině jsou jak nesnesitelné pracovní i životní podmínky, tak i vykořisťování migrantů při jejich cestě za prací. Katar je na práci cizinců závislý, na lidská práva však příliš nebere ohledy. Migranti ovšem nemají příliš na výběr, systém doslova splňuje definici otroctví. Obdobná situace je v dalších zemích Perského zálivu.
Výběr střední školy bývá důležitým krokem k výběru budoucího povolání. V potaz musíme brát svůj talent, schopnosti, ambice i vlohy. Pro mladého člověka bývá těžké všechny tyto aspekty skloubit a rozhodnout se. Dobrou zprávou je, že střední škola, kterou vystudujete, nemusí určovat celý váš budoucí život. Jak si s tím poradila protagonistka příběhu Sára?
Nákladní loď Evergiven najela na mělčinu v Suezském průplavu v Rudém moři, který je jednou z nejvytíženějších námořních cest na zemi. V loňském roce jím proplulo více než 50 lodí denně, což představuje asi desetinu světového obchodu. Námořní kapitán Jiří Konár popisuje situaci okolo vyproštění lodi, která zcela zablokovala celý kanál. Příčinou nehody čtyřsetmetrové lodi s více než 20 tisíci kontejnery nákladu byl silný poryv větru.
Certifikace Fairtrade označuje výrobky, které vznikly v rámci spravedlivého obchodu. Hlavním cílem certifikace je podpořit zemědělce a výrobce z rozvojových zemí, aby se dokázali důstojně uživit a nemuseli využívat například dětskou práci. Ta ve většině případů neprobíhá tak, jak si práci v našich podmínkách představujeme. Miliony dětí pracují na plantážích nebo v dolech a nemají žádnou budoucnost ani vzdělání. Co můžeme změnit tím, že koupíme Fairtrade výrobky?
Středoafrická republika patří mezi nejchudší státy světa. Placená práce se v buši najít nedá, obyvatelé vesnic tak sbírají plody, mají malá pole a domácí zvířata. Školy tu sice existují, ale stát učitelům neplatí, musejí se tedy živit jinak. Zemi brzdí zažité stereotypy a nedůvěra k novotám, lidé se nedožívají vysokého věku a zemí opakovaně otřásají ozbrojené konflikty mezi vládou a opozicí.
Kolik lidí žije ve Francii v novodobém otroctví, nikdo přesně neví, uvádí reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2018). Jde většinou o imigranty z afrických zemí, kteří mají pomáhat v domácnostech a chodit do školy. Místo toho jsou vykořisťováni a kvůli neznalosti jazyka i prostředí se jen těžko domáhají svých práv.
Otroctví bylo v USA zrušeno před víc než půlstoletím. Afroameričané ale na demonstracích upozorňují na to, že jsou stále diskriminováni bílou většinou. USA začínají přehodnocovat pohled na svou historii, k protestům proti rasismu se přidávají i běloši a zásluhou demokratů se odstraňují sochy a portréty osob spojovaných s otroctvím a rasovým útlakem.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.