01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu téměř před 30 lety. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, v řadě rozvojových zemí se ale nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Legendární stavebnice Merkur je nejslavnější českou hračkou. Začala se vyrábět už téměř před 100 lety. Patřila a stále patří k téměř povinnému vybavení všech technicky zaměřených dětí, které rády zkoumají, jak věci fungují, a samy si je sestavují. Stavebnice podporuje jejich tvůrčí schopnosti a také schopnost něco skutečně postavit. Je tak dokonalá, že ji vědci a konstruktéři používají k výrobě složitých technických modelů a prototypů. A proč se jí říká Merkur?
Stovky stavebních dělníků z Indie a Nepálu zemřely při přípravě mistrovství světa ve fotbale v Kataru. Na vině jsou jak nesnesitelné pracovní i životní podmínky, tak i vykořisťování migrantů při jejich cestě za prací. Katar je na práci cizinců závislý, na lidská práva však příliš nebere ohledy. Migranti ovšem nemají příliš na výběr, systém doslova splňuje definici otroctví. Obdobná situace je v dalších zemích Perského zálivu.
Kolik lidí žije ve Francii v novodobém otroctví, nikdo přesně neví. Jde většinou o imigranty z afrických zemí, kteří mají pomáhat v domácnostech a chodit do školy. Místo toho jsou vykořisťováni a kvůli neznalosti jazyka i prostředí se jen těžko domáhají svých práv.
Certifikace Fairtrade označuje výrobky, které vznikly v rámci spravedlivého obchodu. Hlavním cílem certifikace je podpořit zemědělce a výrobce z rozvojových zemí, aby se dokázali důstojně uživit a nemuseli využívat například dětskou práci. Ta ve většině případů neprobíhá tak, jak si práci v našich podmínkách představujeme. Miliony dětí pracují na plantážích nebo v dolech a nemají žádnou budoucnost ani vzdělání. Co můžeme změnit tím, že koupíme Fairtrade výrobky?
Výběr střední školy bývá důležitým krokem k výběru budoucího povolání. V potaz musíme brát svůj talent, schopnosti, ambice i vlohy. Pro mladého člověka bývá těžké všechny tyto aspekty skloubit a rozhodnout se. Dobrou zprávou je, že střední škola, kterou vystudujete, nemusí určovat celý váš budoucí život. Jak si s tím poradila protagonistka příběhu Sára?
Od roku 1948 se naše země začíná totálně měnit. Možnost svobodné volby zaměstnání byla v Československu v dobách socialismu omezena. V 50. letech muselo například 77 000 úředníků nuceně přestoupit do průmyslové výroby. Z mocensko-politických důvodů byl tento počet lidí vymezen ze svého způsobu života. Druhý důvod byl i ekonomický. Nelze nezmínit také potřebu eliminace prvorepublikové elity. Se stejným snažením se setkáváme v celém východním bloku. K čemu tohle snažení ale nakonec vedlo?
V některých afrických nebo asijských zemích školy vůbec nejsou, nefungují anebo jsou nekvalitní. Rodiče posílají děti místo do školy na pole nebo do továrny. Neziskové organizace, například Člověk v tísni, pomáhají v těchto regionech školy stavět a také školí učitele.
Pákistánka Malala Júsufzaiová bojuje již od mládí za právo dívek na vzdělání. Kvůli své snaze se stala dokonce terčem útoku organizace Tálibán. Těžké zranění přežila a ve svém úsilí pokračuje dál. Za svou práci získala v roce 2014 Nobelovu cenu za míru. Spolu s ní ocenil výbor i Inda Kailashe Satyartiho, který bojuje za konec dětské práce. Pákistánská muslimka a hinduistický Ind se rozhodli své úsilí spojit a v boji za práva dětí pokračovat společně.
Kolotoč půjček, exekucí a s tím spojená neschopnost splácet své závazky bývají i výsledkem nízkého vzdělání. Laxní a nezodpovědný přístup k životu společně s nedostatečnou finanční gramotností pak může vyústit až v osobní tragédii. Jak z toho ven? Odpověď na tuto otázku hledají Krotitelé dluhů, skupina odborníků s Tomášem Prouzou v čele.
13 461
755
4 583
1 288
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.