05:26
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Stručné vysvětlení, jak vzniká jezero a rybník a jaký je mezi nimi rozdíl.
Za jakým účelem člověk buduje rybníky a chová kapry? Kde máme v Čechách nejvíce rybníků? Dozvíte se, že šlechtický rod Rožmberkové vytvořil z Čech rybníkářskou velmoc.
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Co jsou to vlastně zuby a jak zuby vznikly? Na to se zeptáme odborníků. Dozvíme se, z čeho se zuby skládají, jaké druhy zubů rozeznáváme, ale také to, jak se zuby vyvinuly ze šupin vodních obratlovců. V průběhu evoluce se u různých druhů živočichů vyvinul různý chrup, který slouží různým účelům.
Napadlo vás někdy, kde ptáci zůstávají přes noc? Kterým druhům se líbí v hustém křoví a kterým v dutinách? A kde nocují vodní ptáci? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.
Může lidská činnost obohatit krajinu a biodiverzitu ekosystémů? Opuštěné lomy nás o tom mohou přesvědčit. Těžební činnost přináší do krajiny holé skály, vodní plochy a další nové prvky, které podporují její diverzitu. Na příklady pestrého života v lomech se podíváme na Broumovsko, do Rožmitálských lomů, do pískoven na Olomoucku nebo do Českého krasu na Velkou Ameriku, do Prokopského nebo Dalejského údolí, kde byly v lomech odkryty světově proslulé stratigrafické profily definující hranici mezi silurem a devonem. Podívejte se na fascinující výsledky kooperace člověka a přírody. Pestrá geologie naší krajiny nás učí něco o charakteru naší Země i nás samotných.
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.
13 844
872
4 866
1 168
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.