03:07
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
Energie slunečního záření patří společně s činností vody a větru mezi obnovitelné zdroje energie. K získávání elektřiny s pomocí Slunce se využívají fotovoltaické články. V následujícím videu se dozvíme, jaké jsou výhody či nevýhody sluneční energie.
Chřiby jsou nejrozsáhlejším souvislým komplexem přirozených a přírodě blízkých lesních společenstev na Moravě. Nevysoké pohoří, jehož dominantou jsou kromě skal hlavně lesy. Ačkoliv se nejedná o chráněné území, nedocházelo zde naštěstí k masivní výsadbě smrku, a tak si tato oblast zachovala svou přírodní hodnotu.
Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Kamenná moře nalezneme na Šumavě či v Hrubém Jeseníku. Málokdo by ale čekal, že se s nimi setkáme i uprostřed Čech v Brdech. Jak vůbec tento zajímavý geomorfologický prvek vzniká, nám vysvětlí na vrcholu Jindřichovy skály geolog Martin Lang.
Vzhledem k tomu, že Česká republika leží ve střední Evropě, naše počasí ovlivňuje řada tlakových útvarů, nejvíce však islandská tlaková níže a azorská tlaková výše, dále sibiřská tlaková výše s íránskou tlakovou níží. Meteoroložka Taťána Míková nám vysvětlí, jak přesně se činnosti těchto tlakových útvarů v našem počasí projevují.
Jednoduchý pokus, který vysvětlí, z čeho je sníh, co určuje tvar vloček a proč je sníh tak měkký.
Jak co nejrychleji vylít vodu z lahve? Snadno díky využití točivého momentu Coriolisovy síly. Zatočením lahve vytvoříme vír připomínající hurikán, a tím umožníme, aby vzduch do lahve proudil plynule a rychle. Další z přírodních jevů, který si můžeme v domácím prostředí při experimentu vytvořit, je tornádo.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Cesty lemované stromy jsou stěžejním prvkem malebné krajiny v České republice. V krátkém videu se dozvíme, proč naši předkové aleje a stromořadí vysazovali a jaký význam mají dodnes pro vnímání krajiny jako celku.
Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.