04:56
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Kamenná moře nalezneme na Šumavě či v Hrubém Jeseníku. Málokdo by ale čekal, že se s nimi setkáme i uprostřed Čech v Brdech. Jak vůbec tento zajímavý geomorfologický prvek vzniká, nám vysvětlí na vrcholu Jindřichovy skály geolog Martin Lang.
Pražské výstaviště bylo vybudováno v roce 1891 pro pořádání Jubilejní zemské výstavy, poté se stalo dějištěm mnoha přehlídek. V rámci jedné z nich zde vzniklo také slavné Maroldovo panorama. V roce 2002 bylo poničeno povodněmi, ale díky práci restaurátorů bylo zachráněno a doplněno o nové prvky, jak uvidíme ve videu.
Podaří se českým soukromým zemědělcům zastavit nešetrný způsob hospodaření s půdou? Většina lidí dnes žije ve městech, venkovské farmy a jejich vztah k půdě zničil komunistický režim, a proto jsou dnes pouta s krajinou zpřetrhaná. Mohou dnes malé statky jít vzorem velkoplošnému zemědělství, které půdu a krajinu devastuje?
Počátkem 90. let 20. století v období malé privatizace státních podniků vznikla řada nových firem. Jednou z nich je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci na Vysočině. Pivovar zavedl mnoho inovací, např. patentní lahve nebo mikrobiologickou filtraci bez pasterace. Díky důrazu na kvalitu i úspěšné marketingové strategii získal již několikrát titul pivovar roku.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
Nejteplejší místo České republiky z pohledu ročního průměru teploty vzduchu se nachází v centru Prahy. Klima Prahy je výrazně ovlivňováno tepelným ostrovem města, díky tomu je v centru výrazně vyšší teplota než na okrajích hlavního města. Za letních nocí to ale není nic příjemného. Pražské Klementinum se tak může pochlubit nejvyšší naměřenou teplotou za posledních 30 let. Jaké další zvláštnosti má klima Prahy? A čím si ho nejvíce kazíme?
Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Navštívíme Boubínský prales, který je mnohem složitějším ekosystémem než všechny lesy v okolí. Některé stromy jsou tu staré až 500 let. Ročně sem zavítá přibližně 100 tisíc návštěvníků. Kromě pralesa stojí za návštěvu i Boubínská rozhledna, ze které můžeme za příznivého počasí pozorovat nejen celou Šumavu, ale i Alpy.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.