04:22
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Navštívíme Český hydrometeorologický ústav, abychom se dozvěděli, jakým způsobem se předpovídá počasí. Dále se podíváme na to, jak voda ovlivňuje počasí v krajině a proč nejsou předpovědi počasí navzdory veškerému pokroku stále přesné.
Jelikož je sledování počasí v mobilech či tabletech stále populárnější, Český hydrometeorologický ústav představil bezplatnou aplikaci pro předpověď počasí, kterou si stáhlo už přes 200 000 lidí. Aplikace vychází z modelu Aladin, nové údaje počítá čtyřikrát denně, a kromě předpovědi počasí je s ní možné sledovat i například kvalitu ovzduší či riziko výskytu klíšťat. Přesto je ale obtížné předpovědět všechno.
Už více než 100 let už se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 totiž vznikl Československý státní ústav meteorologický, předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí u nás ale lidé zaznamenávali už dřív. Jak se měnily technologie měření, jak se měnila síť meteorologických stanic, jaké teplotní rekordy za dobu měření v Česku padly, kde se měří a jak se měnila prezentace předpovědi počasí v médiích?
Kryštof Eben z Akademie věd vysvětluje fungování používaných modelů pro předpověď počasí.
Na celé planetě se neustále zvyšují naměřené teploty vzduchu, což má vliv i na počasí v Česku. Proč tomu tak je a jaké to má důsledky, vysvětlí meteorolog Jan Šrámek z Českého hydrometeorologického ústavu. Také si připomeneme teplotní rekordy v rámci Evropy i zbytku světa.
Vzhledem k tomu, že Česká republika leží ve střední Evropě, naše počasí ovlivňuje řada tlakových útvarů, nejvíce však islandská tlaková níže a azorská tlaková výše, dále sibiřská tlaková výše s íránskou tlakovou níží. Meteoroložka Taťána Míková nám vysvětlí, jak přesně se činnosti těchto tlakových útvarů v našem počasí projevují.
Reportáž představuje extrémní počasí jako prudké deště, povodně, silné mrazy či větry, které byly zaznamenány za posledních 100 let historie českých zemí. Informace o extrémních projevech počasí poskytuje Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
13 622
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.