04:22
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Navštívíme Český hydrometeorologický ústav, abychom se dozvěděli, jakým způsobem se předpovídá počasí. Dále se podíváme na to, jak voda ovlivňuje počasí v krajině a proč nejsou předpovědi počasí navzdory veškerému pokroku stále přesné.
Řeka Blanice, levý přítok Sázavy, je příkladem českého vodního toku, který do velké míry nebyl regulován. Přirozený tok si v podloží Vlašimské pahorkatiny vytváří zaklesnuté meandry. Ve slepých ramenech řeky můžeme na jaře pozorovat dnes vzácnou a fascinující proměnu skokanů hnědých, kterou dříve znalo každé dítě.
Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
V tomto dílu krátkého dokumentárního cyklu Minuty z Krkonoš (2014) si vysvětlíme a názorně ukážeme složitější periglaciální útvary jako polygony, brázděné půdy a kryoplanační terasy. Ve videu je srozumitelně popsán jejich vznik a také jejich modelační činnost.
Václav Cílek ukazuje Hořice, kde se kvalitní pískovec tradičně využívá v sochařství
Nedaleko zámku Orlík na obou březích řeky Vltavy ležela obec Žďákov. Po vybudování Orlické přehrady zůstaly zbytky obce na jejím dně. Její jméno však připomíná unikátní most spojující břehy širokého přehradního údolí. Nejen v době svého vzniku byl most unikátní. Podívejte na jeho historii i přednosti.
Vlašimská pahorkatina včetně okolí Blaníku reprezentuje bez nadsázky archetyp české krajiny. Není to zdaleka jen posvátná hora, která činí tuto naši nejmenší chráněnou krajinnou oblast přírodně zajímavou. Pestrá příroda se zde mísí s legendami, jejichž kořeny sahají až do keltských časů.
Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.