03:04
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Na přítoku řeky Moravy, říčce Desné, najdeme unikátní vodní dílo, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která slouží jako obří akumulátor pro ukládání elektrické energie. Jak funguje?
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Adolf Loos patřil k vyhlášeným prvorepublikovým architektům, který v dobách secese prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. V Plzni vytvořil pro zámožné rodiny řadu interiérů, které se dnes po rekonstrukci postupně otevírají veřejnosti. Je autorem jedinečného konceptu známého jako Raumplan.
V roce 1928 vybrali tři úředníci travnaté pláně západně od Prahy jako ideální místo pro vybudování letiště. Stavba trvala čtyři roky a byla dokončena v roce 1937. Původní přistávací dráhy byly sice travnaté, přesto bylo letiště považováno za jedno z nejmodernějších v tehdejší Evropě. Letiště i samotná letecká doprava se za dlouhých 80 let proměnily k nepoznání.
Nejčastějším projevem potíží s páteří je bolest za krkem, která souvisí s přetížením šíjových svalů. MUDr. Jiří Pešina ukáže ty nejjednodušší terapeutické cviky a zároveň poradí, jak provádět každodenní činnosti, jako je sezení či práce u počítače, abychom krční páteř šetřili.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Chřipka je sice jednou z nejběžnějších, zároveň ale jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším, přestože je dostupná prevence ve formě očkování i léčba antivirotiky. Zimní vlny chřipkových epidemií přicházejí pravidelně a jednou za čas se objeví virus silnější, který způsobí až globální pandemii.
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
Vedle ekonomie studuje rozhodování skoro stejně dlouho i psychologie. A v posledních letech se k nim přidaly kognitivní a afektivní neurověda. Ta první zkoumá poznávací funkce člověka, ta druhá naši emotivitu. V posledních 15 letech dostaly obě tyto neurovědy do rukou fantastické nástroje – to jsou funkční zobrazovací metody mozku. Ukazují, co, kde a jak se nám v hlavě děje při nějakém typu zátěže. Například při ekonomickém rozhodování. A tak se zrodila neuroekonomika.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
13 780
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.