11:21
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
České Budějovice byly založeny ve 13. století na soutoku Vltavy a Malše. Z paluby jedné z vyhlídkových lodí si prohlédneme památky této jihočeské metropole a vydáme se také směrem k Hluboké nad Vltavou.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Prohlédneme si nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, Bílou strž, dosahující celkové výšky 13 metrů. Leží v kaňonu Bílého potoka v nadmořské výšce 940 metrů a uzavírá stejnojmennou rokli, která je národní přírodní rezervací. Přímo nad vodopádem se nachází vyhlídka, ze které je možné pozorovat tuto působivou přírodní scenérii.
Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
Toulavá kamera nám představí horu Poledník, která se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora.
Kde v Čechách bydlely princezny? Víte, jak vypadá vodní zámek? Bydlela na něm i Zlatovláska. Historie zámku Červená Lhota sahá až do 14. století a jeho fasáda má neobvyklou barvu. Opravdu byla natřena na červeno, aby se zakryly krvavé skvrny? Dozvíme se při prohlídce zámku s Jakubem Wehrenbergem a Haničkou.
„Co je pro Čechy ráj?“ To zjistíte s našimi medvědy, protože do Českého ráje se s nimi právě teď můžete vydat. Uvidíte, jak se dříve bydlelo ve skalních bytech. V Drábských světničkách býval dřevěný hrad, který měl vytesaných 30 místností ve skále. Navštívíte hrad Valečov opředený pověstí o zlaťácích a nepřehlédnutený symbol Českého ráje – Trosky. Stejně významným místem je i hrad Kost. Dozvíte se, proč se mu tak říká.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.