04:56
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Na severní hranici CHKO České středohoří leží čedičová Panská skála s výraznou sloupcovitou odlučností připomínající varhany. Nejdelší z jejích „píšťal" měří 12 metrů. Tento unikátní geomorfologický celek je chráněn jako národní přírodní památka a dle turistických příruček je vůbec nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v republice.
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les je jedinečná vývěrem mnoha minerálních pramenů a podzemních plynů, tzv. mofet. Největší proslulost získala národní přírodní rezervace SOOS nedaleko Františkových Lázní. Pojďte se sem s námi podívat.
Ledovcové potoky (tedy potoky vytékající přímo z tajících ledovců) stále ještě nejsou z vědeckého hlediska dostatečně prozkoumány. Vzhledem ke klimatické změně jim navíc v horizontu několika desítek let hrozí úplné zmizení. Vědci proto podrobili 152 ledovcových potoků detailní studii, s jejímiž výsledky vás seznámí reportáž z pořadu Věda 24 (únor 2025).
Mezi lety 1981 a 2010 byl dlouhodobý normál průměrné teploty vzduchu v ČR 7,9 °C. Jaká bude dle Českého hydrometeorologického ústavu průměrná teplota v následujících letech?
Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s úbytkem obyvatel. Záporné migrační saldo bylo roku 2021 doplněno o výrazně záporný přirozený přírůstek z důvodu pandemie. Zajímavé je však sledovat nejen celkové statistiky, ale i rozdíly mezi jednotlivými okresy, z nichž některé jsou naopak z hlediska migrace atraktivní a lidé se do nich stěhují.
Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku byl vůbec prvním šlechtickým sídlem v celé střední Evropě, které bylo zpřístupněno veřejnosti. Do nejstarších prostor, tedy hradu ze 13. století, se mohli návštěvníci podívat již v roce 1801, kdy areál vlastnil rod Clam-Gallasů. My si v následující reportáži prohlédneme modernější části zámku s původním vybavením.
14 091
798
4 785
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.