04:56
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Které webové stránky mohou být praktickým pomocníkem pro zjištění aktuálních informací o hrozícím extrémním počasí, především riziku bouřky? Základem pro meteorologické výstrahy jsou aplikace ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu). Daniel Stach ale představí i další odborné weby, které mohou pomoci v předpovědích pro celou Evropu, například Meteoalarm, Estofex nebo Blitzortung.
Zlatá stoka na Třeboňsku je uměle vytvořený vodní kanál. Pro zdejší rybníky má velký význam, napájí a okysličuje jich téměř 60. Dříve také plnila vodou příkop, který chránil město Třeboň, a odvodňovala močály. Dnes je Zlatá stoka národní kulturní památkou.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Chráněné území pojmenované podle jednoho z nejslavnějších českých hradů Křivoklátu je v celé Evropě unikátní. Přírodní podmínky způsobily, že oblast byla odnepaměti řídce osídlena, a tak část rozlohy dodnes pokrývají lesy. Na ploše přes 600 km2 roste přes 80 druhů dřevin. Také zde najdeme dvě třetiny druhů našich kvetoucích rostlin.
Při putování po Moravském krasu s Cyklodálkami (2024) se zastavíme v Ostrově u Macochy. Zde se nachází 40 metrů hluboká přírodní štola, která slouží jako speleoferata. Místní průvodce nám vysvětlí, jak sestup probíhá i pro koho je tato netradiční aktivita vhodná a jaká jsou případná rizika.
Turistické stezky v Česku jsou dlouhé bezmála 80 000 km. Podél nich najdeme přes 60 000 směrovek a tabulek pro snadnější orientaci, což je počet, ve kterém Česku nemůže konkurovat žádný jiný stát. České turistické značení je typické jednotnou podobou. První značka byla umístěna již na konci 19. století Klubem českých turistů a další přibývaly velmi rychle. Do roku 1938 délka turistických tras dosahovala 40 000 km.
Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
13 462
755
4 585
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.