52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
V roce 1950 začala Akce K, která spočívala v rušení mužských klášterů, internaci a věznění členů mužských řeholních řádů. Na ní navázala Akce Ř, která byla zaměřená proti ženským řeholním řádům. Podívejte se na reportáž o obou násilných akcích, která obsahuje rozhovory s pamětníky a archivní záběry.
Česká družina byla v podstatě předchůdkyní československých legií v Rusku. Byla složena z dobrovolníků, kteří žili již před 1. světovou válkou v Rusku a chtěli být součástí ruské armády, po boku které by mohli bojovat proti Rakousku-Uhersku. Pojďme společně zhlédnout video, ve kterém je Česká družina představena.
Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.
1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Třicátá léta běží, Německo v té době dosáhne plné zaměstnanosti a ve Španělsku vypukne občanská válka…
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se zapsal do dějin jako první člověk ve vesmíru. Okamžitě po přistání se stal populární osobností – jaký však byl jeho osud a jak se vyrovnal s rolí „maskota“ Sovětského svazu? Záhada jeho úmrtí při cvičném letu se objasnila až před několika lety, kdy byly konečně odtajněny archivní materiály.
V květnu 1940 obsadilo nacistické Německo i hlavní město Francie Paříž a nacisté nad ním vyvěsili hákový kříž. Pasáž z francouzského dokumentárního cyklu Apokalypsa: 2. světová válka (2009) popisuje, co nastalo bezprostředně po obsazení Paříže, jak se Francouzi hrdinně bránili, ale také jak byli později poraženi a zajati. A to vše v unikátních dobových záběrech.
Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pamětníci popisují osobní vzpomínky na deportaci v pořadu Tatarské touhy (2012). Podívejte se na ně.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.