52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Události Palachova týdne v lednu 1989 rozhýbaly situaci v Československu. Režim stále odolával a oponenty umlčoval vězením. Veřejnost v čele se známými osobnostmi se začala bouřit proti násilí a zatýkání a sepisovat petice, a to hlavně za propuštění Václava Havla, neboť to byla podmínka jakéhokoli dialogu státu a veřejnosti. Na nátlak společnosti byl Havel v květnu také propuštěn. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Jak vnímali občané v éře socialismu to, co slyšeli a viděli ve veřejných sdělovacích prostředcích? V podstatě nikdo nevěřil tomu, co četl nebo viděl, ale přesto ho to, co viděl a četl, ovlivňovalo. Mír přichází z Východu, ze Západu smrt. Nikdo stoprocentně nevěřil článkům o splněné pětiletce a sovětské budoucnosti, kdy vše bude zdarma, ale stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Pro komunistický režim představovala katolická církev nepřítele, proto se ji snažil mnohými způsoby zničit nebo alespoň zdiskreditovat. Příkladem je tzv. Katolická akce, pomocí níž chtěla komunistická strana roku 1949 rozdělit církev. Zvláště odpuzujícími praktikami ale byly vykonstruované politické procesy s konkrétními církevními představiteli, kterým tak komunisté zničili život. Jako při procesu s deseti řeholníky v čele s opatem Machalkou v roce 1950.
Pasáž ukazuje personální krizi komunistického režimu po pádu Antonína Novotného a hledání nového muže do čela státu. Nakonec se jím stal armádní generál Ludvík Svoboda, který se tak po vynuceném odchodu z výsluní v padesátých letech vrací do vrcholné politiky.
Za počátek studené války je považováno několik historických okamžiků. Jedním z nich je projev Winstona Churchilla, který v roce 1946 v přítomnosti amerického prezidenta Trumana pronesl na univerzitě ve Fultonu, kterým výstižně charakterizoval politické poměry v Evropě nedlouho po skončení druhé světové války. Právě v něm Churchill poprvé použil slova o železné oponě spuštěné napříč Evropou.
V listopadu 1938 došlo na území Německa a Rakouska (ale také např. v Sudetech) k násilí na židovském obyvatelstvu. Záminkou k nacistickému pogromu se stal atentát na německého diplomata Ernsta von Ratha v Paříži. Během noci byly židovské domy a obchody napadány, rabovány a vypalovány. Došlo ke zničení mnoha modliteben a synagog, Židé byli biti či zatčeni. Křišťálová noc se stala předzvěstí budoucího holocaustu.
Po vyhlášení nezávislosti Slovinska chtěli i Chorvaté opustit Jugoslávii. Na rozdíl od krátkého slovinského konfliktu chorvatská válka za nezávislost trvala více než čtyři roky. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a druhou kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
Brest je město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město se stalo jedním z center počátečního odporu Rudé armády během druhé světové války, kdy sovětští vojáci bránili Brestskou pevnost. Právě tady nacisté začali hlavní nápor útoku na Sovětský svaz. Boje druhé světové války zničily velkou část země, Bělorusko muselo být od základů postaveno znovu.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.