52:30
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
Dětský svět patřil k častým a věrným motivům československé televize. Dobová tendenční reportáž z jeslí v Hradci Králové měla občany povzbuzovat k pracovitosti, aby se jejich dětem dařilo dobře.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Pochopitelně se jim nevyhnula ani volba prvního polistopadového prezidenta. Podnětem ke konspiračním úvahám byla především soukromá schůzka Václava Havla a představitele komunistického režimu Mariána Čalfy. Je pravda, že po ní byl Havel zvolen prezidentem jednomyslně všemi poslanci tehdejšího Federálního shromáždění. A je pravda, že komunistická strana nebyla nikdy zakázána. Co se však na schůzce opravdu odehrálo, nikdo neví.
České stavovské povstání ukončila bitva na Bílé hoře, ale skutečnou tečkou byla až poprava 27 představitelů stavovské opozice. Dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře skončil život 3 pánů, 7 rytířů a 17 měšťanů. Mnohá jejich jména patří mezi známá, například Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebo Jan Jessenius. Podívejte se na osudy několika méně známých popravených.
I kněží jezuitského řádu se zapojili do odboje proti nacismu. Gestapo se do nich ovšem infiltrovalo a v roce 1944 byla tato skupina zatčena a odsouzena. Vězňové skončili v Terezíně. Po válce se někteří z nich, například Josef Cukr, jako vatikánští špioni dostali opět do vězení, tentokrát komunistického. Poměry zde byly ještě horší. Podívejte se na jejich vzpomínky.
Evropa je po krátké době opět ve víru změn, které hýbou celým kontinentem. Moskva se stává střediskem mezinárodního revolučního zápalu a to přitahuje mnoho mladých bojovníků za svobodu a intelektuály z celého světa.
Vladimir Iljič Lenin stál u počátků socialistického sovětského státu. Dal mu do vínku ideje, které vyrostly z komunistického manifestu Marxe a Engelse. Před svou smrtí pak navrhl i nové uspořádání státu, federaci sovětských republik.
Významný politik, disident, novinář, překladatel, exministr obrany, bývalý velvyslanec v Rusku a kancléř prezidenta Václava Havla vypráví svůj velký životní příběh 20. století. Luboš Dobrovský vzpomíná na své rodné město Kolín, kde byl ve zdejší továrně Draslovka vyráběn plyn cyklon B, který Němci používali jako smrtící jed pro Židy v plynových komorách. Norimberským zákonům neunikla ani Dobrovského židovská rodina. Tatínka čekal transport do Terezína a Osvětimi. Kolínský most se tak pro Luboše Dobrovského stal pomníkem tatínkova odchodu a utrpení Židů.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
13 780
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.