02:41
Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.
První vůdce bolševického Ruska je často vnímán jako jeho zakladatel a jako ten, jehož ideje později zničil autoritativní nástupce Stalin. Realita ale je jiná, už za Lenina docházelo k tvrdým represím proti obyvatelům. Dnešní ruský stát ale spíše než na Lenina navazuje právě na Stalina, kterého vnímá jako zakladatele novodobého impéria. Proč Rusům imponují hrůzovládci?
Zakladatel bolševického státu v roce 1917 byl po celou dobu budování socialismu v Československu ikonou, o níž se pořádaly výstavy, probíhala setkání a konference. V československých městech se odhalovaly jeho busty či sochy. Podívejte se na část dobového týdeníku o oslavách 100. narozenin Vladimira Iljiče Lenina.
Vladimir Iljič Lenin stál u počátků socialistického sovětského státu. Dal mu do vínku ideje, které vyrostly z komunistického manifestu Marxe a Engelse. Před svou smrtí pak navrhl i nové uspořádání státu, federaci sovětských republik.
Pasáž z pořadu My, budovatelé nové republiky 1945-1948 (2024) vystihuje dobovou atmosféru před volbami v roce 1946, ve kterých vyhráli komunisté. Obsahovou část videa představují čtené dobové záznamy s rozdílnými názory na tehdejší volební kampaň. Povšimněte si vlajky Československé sociální demokracie s posunutými barvami oproti státní vlajce. Po roce 1948 se přestala používat.
Na přelomu let 1938 a 1939 došlo v Německu k přelomového vědeckému objevu, totiž ke štěpení jádra uranu. Tato událost stála na samém počátku objevu atomového bomby. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) zazní v rozhovoru s historikem vědy bližší předpoklady německého jaderného výzkumu. Dále je pak představen Werner Heisenberg, hlavní osobnost tehdejší německé vědecké scény. Rozhovor se soustřeďuje zejména na otázky, proč Heisenberg neemigroval do USA, zda ho lze jako vědce srovnávat s Oppenheimerem nebo jak málo stačilo k tomu, aby se stal objektem atentátu.
Pasáž zachycuje průběh mobilizace v českých zemích v roce 1914 a náladu obyvatelstva na počátku 1. světové války.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.