02:41
Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.
První vůdce bolševického Ruska je často vnímán jako jeho zakladatel a jako ten, jehož ideje později zničil autoritativní nástupce Stalin. Realita ale je jiná, už za Lenina docházelo k tvrdým represím proti obyvatelům. Dnešní ruský stát ale spíše než na Lenina navazuje právě na Stalina, kterého vnímá jako zakladatele novodobého impéria. Proč Rusům imponují hrůzovládci?
Zakladatel bolševického státu v roce 1917 byl po celou dobu budování socialismu v Československu ikonou, o níž se pořádaly výstavy, probíhala setkání a konference. V československých městech se odhalovaly jeho busty či sochy. Podívejte se na část dobového týdeníku o oslavách 100. narozenin Vladimira Iljiče Lenina.
Vladimir Iljič Lenin stál u počátků socialistického sovětského státu. Dal mu do vínku ideje, které vyrostly z komunistického manifestu Marxe a Engelse. Před svou smrtí pak navrhl i nové uspořádání státu, federaci sovětských republik.
Brest je město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město se stalo jedním z center počátečního odporu Rudé armády během druhé světové války, kdy sovětští vojáci bránili Brestskou pevnost. Právě tady nacisté začali hlavní nápor útoku na Sovětský svaz. Boje druhé světové války zničily velkou část země, Bělorusko muselo být od základů postaveno znovu.
Jak vypadala ekonomická a politická situace v Evropě vpředvečer první světové války? Čím lze charakterizovat ekonomický vývoj v Německu, Velké Británii nebo Rakousku-Uhersku? A nakolik relevantní je teze o tom, že jednou z hlavních příčin první světové války byla touha velmocí po dalších koloniích? Nebyla stávající péče o chod kolonizovaných území spíše přítěží? To vše podrobněji objasní historici v pořadu Historie.cs.
V roce 1938 se začaly vyostřovat národnostní konflikty v československém pohraničí. Už na jaře začali odcházet židovští obyvatelé, v důsledku ztráty těchto území po podpisu mnichovské dohody odešlo do vnitrozemí ČSR mnoho dalších lidí. Později přicházeli i antifašisté z Německa, případně z Rakouska. Jaká byla politika československých úřadů vůči uprchlíkům přicházejícím na území tehdejšího státu?
Dnešní optikou a často velmi zjednodušeně se konec první světové války jeví jako jasný a po vstupu USA jako předpokládaný. Přitom tomu vůbec tak nebylo. Víte, že třeba Spojené státy americké nevyhlásily válku Rakousko-Uhersku? Že poválečné uspořádání a představy Tomáše G. Masaryka byly hodně závislé na náhodě? Že vojenské strategie USA z konce války neodpovídaly zkušenostem evropských válčících států? Podívejte se na část diskuse o konci války a jeho souvislostech.
13 527
758
4 602
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.