02:41
Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.
První vůdce bolševického Ruska je často vnímán jako jeho zakladatel a jako ten, jehož ideje později zničil autoritativní nástupce Stalin. Realita ale je jiná, už za Lenina docházelo k tvrdým represím proti obyvatelům. Dnešní ruský stát ale spíše než na Lenina navazuje právě na Stalina, kterého vnímá jako zakladatele novodobého impéria. Proč Rusům imponují hrůzovládci?
Komunistický převrat v Rusku vedl k občanské válce. S převzetím moci a následnými kroky nesouhlasila i část koaličních partnerů ze Strany socialistů - revolucionářů. Výsledkem této situace byl atentát na vůdce sovětských komunistů Lenina v létě roku 1918. Více o událostech prozradí Emil Voráček z Historického ústavu AV ČR.
Zakladatel bolševického státu v roce 1917 byl po celou dobu budování socialismu v Československu ikonou, o níž se pořádaly výstavy, probíhala setkání a konference. V československých městech se odhalovaly jeho busty či sochy. Podívejte se na část dobového týdeníku o oslavách 100. narozenin Vladimira Iljiče Lenina.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Vladimir Iljič Lenin stál u počátků socialistického sovětského státu. Dal mu do vínku ideje, které vyrostly z komunistického manifestu Marxe a Engelse. Před svou smrtí pak navrhl i nové uspořádání státu, federaci sovětských republik.
Jak by asi vypadalo zpravodajství České televize v roce 1938? Ukázku „rekonstrukce" vysílání na téma mnichovské dohody zhlédneme ve videu. Reportér v Mnichově nás informuje o tom, jak vypadal příjezd jednotlivých signatářů mnichovské dohody a zástupců československé delegace, která nakonec k jednání nebyla přizvána.
Československo patřilo k prvním státům, které uznaly existenci státu Izrael v roce 1948. Diplomatické styky byly ovšem zcela přerušeny v roce 1967 v důsledku tzv. šestidenní války. Až nová zahraniční politika naší země po roce 1989 vedla k jejich znovuobnovení. Co se stalo a proč? Otázku a její kontext vysvětlují odborníci a odbornice v pořadu Historie.cs.
„Good King Wenceslas looked out on the Feast of Stephen“. Slova této koledy zná ve Velké Británii snad každý. Objevila se mimo jiné např. i v populárním snímku Láska nebeská, v 60. letech ji přezpívali Beatles. Mnohé z nás jistě hned při prvních slovech této koledy napadne, že zmíněný král Václav by mohl být patron naší země, tedy kníže Václav. Ve videu se dozvíme více o tom, že tato souvislost není náhodná.
Po německé okupaci Československa v roce 1939 řada mladých a odhodlaných mužů odešla do zahraničí, kde se zapojila do boje proti nacistickému Německu. Také Karel Kuttelwascher se zapojil jako letec nejprve ve Francii a později ve Velké Británii. Stal se obávaným nočním stíhačem na stroji Hawker Hurricane a získal řadu vojenských vyznamenání. Po návratu do osvobozené vlasti chtěl své zkušenosti uplatnit v armádě, ale v důsledku politických změn a z obav před komunistickou represí emigroval zpět do Velké Británie. Příspěvek poutavou formou s použitím komiksové animace na základě osobního příběhu přibližuje situaci válečných pilotů z 2. světové války.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.