52:30
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
Na pozadí politických procesů v Československu probíhá soutěž a stavba Stalinova pomníku na Letné v Praze. Pasáž ukazuje složitost doby, postavení tvůrce sochy O. Švece a vysvětlení koncepce pomníku.
Rod Sotonů patřil k nejstarším selským rodům u nás, bohužel však i jejich hospodářství převrátila naruby doba násilné kolektivizace v 50. letech. Akce kulak způsobila totální rozvrat venkova a venkovské společnosti, která se utvářela celá staletí. V roce 1956 byl hospodář Sotona ve vykonstruovaném procesu odsouzen a následně vězněn. Jeho rodina přišla o rodový statek a veškerý majetek.
Historici a novinář přibližují, proč vzniklo uskupení V4 (Visegrádská čtyřka), jehož je Česká republika členem společně s Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Základem byla snaha přistoupit k Evropské unii a NATO. Tento útvar byl užitečný nejen pro vyměňování zkušeností, ale také pro vytvoření společenství dostatečně velkého, aby jej musel, čistě pragmaticky řečeno, zbytek EU brát vážně.
Na konci šedesátých let se rozhodlo o spuštění druhého programu Československé televize. Zkušební vysílání začalo v únoru 1970, pravidelné pak v květnu téhož roku. Podívejte se na dobový dokument o problémech se spuštěním nového programu, zejména pro uživatele, kteří si museli opatřit nové antény a hlavně nové televizní přístroje. To vše při dostupnosti nejprve pouze ve čtyřech městech: Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě.
V roce 1956 proběhlo v Maďarsku povstání proti komunistickému režimu. Bylo však krvavě potlačeno sovětskými tanky. Symbolem povstání se stal Imre Nagy – odvážný premiér, který se postavil na stranu povstalců. Na rozdíl od srpnové invaze v Československu byli organizátoři povstání tajně popraveni a důstojného pohřbu se dočkali až v roce 1989.
Rok 1989 byl neobyčejně bohatý na události. V únoru začaly v Polsku tzv. rozhovory u kulatého stolu, následně události ve východním bloku nabraly neuvěřitelný spád. Na konci roku byl již sovětský blok v troskách. Podívejte se na sestřih nejvýznamnějších událostí, ke kterým v roce 1989 došlo.
Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů do jiných koncentračních táborů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni. Bohužel ti ostatní (staří, nemocní, těhotné ženy, děti) byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Ve výňatku z pořadu Historie.cs zazní, za jakých okolností k likvidaci cikánského tábora v Osvětimi došlo i různé teorie o tom, proč o ní vůbec bylo rozhodnuto.
V roce 1936 vystoupila proti španělské levicové vládě armáda a začala tři roky trvající občanská válka, během níž padly statisíce lidí. Do bojů se zapojilo i mnoho dobrovolníků z evropských i mimoevropských zemí. Válka, v níž došlo k mnoha násilnostem, skončila porážkou vlády a nástupem režimu generála Francisca Franca.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.