52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
IX. všesokolský slet na Strahově proběhl na počest 100. výročí narození zakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Zúčastnilo se ho přes 188 000 cvičenců a na Strahov přišel milión diváků. Ukázka nás seznámí i s dalšími hromadnými sportovními vystoupeními té doby.
Tzv. první vídeňskou arbitráží přišlo Slovensko v listopadu 1938 o rozsáhlou oblast – jižní území Slovenska se stalo součástí Maďarska. Ve stejné době byl přijat nový název státu Česko-Slovensko. Otázka postavení Slovenska ve společném státě byla v této době nesmírně složitá. Vše vyvrcholilo v polovině března roku 1939, kdy předseda slovenské autonomní vlády Jozef Tiso vyhlásil samostatný Slovenský stát.
Josef Urválek byl až do Vítězného února referentem oddělení retribuce Ministerstva spravedlnosti. Poté byl pověřen vedením státního zastupitelství v Českých Budějovicích a v únoru 1949 stanul v čele krajské prokuratury. Od té doby byl pravidelně povoláván ke Státnímu soudu k procesům celostátního významu (Milada Horáková, Rudolf Slánský). V politických procesech na začátku 50. let hrál významnou roli při zmaření mnoha životů. Na jaře 1968 byl podroben kritice, ale odmítl přijmout jakoukoliv osobní zodpovědnost za své počínání. V roce 1979 spáchal sebevraždu. Poslechněte si jeho plamenný projev během procesu s Rudolfem Slánským, ve kterém figuroval coby hlavní žalobce.
V roce 1929 došlo ke krachu na newyorské burze. V druhé polovině roku 1930 plně zasáhla i československý průmysl. Výrazně se dotkla zejména průmyslového pohraničí, kde většina obyvatelstva a průmyslu byla německá. Důsledkem byl i pozdější příklon k separatistickým stranám. Podívejte se na tyto události pohledem příkladu firmy Kunert a synové (dnešní Elite) ve Varnsdorfu.
Vraťme se ve zkratce k počátkům televizní reportáže. Jak vypadaly první reportáže zahraničních televizních stanic a Československé televize? Nahlédněte do televizní historie a podívejte se například na první přesun nemovité památky v tehdejším Československu.
Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
První ženou ve vesmíru se v roce 1963 stala Valentina Těreškovová. Jak probíhal výběr první ženy ve vesmíru, co jej ovlivnilo a jaké obtíže její misi provázely?
S úmrtím královny Alžběty II. na podzim 2022 se opět vynořila otázka zrušení britské monarchie. Jak by to šlo provést, se dozvíte v krátkém videu.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.