52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Filmové zpracování hry o vzestupu a pádu jednoho z největších nacistických zločinců a strůjce holocaustu Adolfa Eichmanna, jenž samotnému Bohu líčí svou verzi událostí, kdy jen plnil příkazy, v konfrontaci s osudy několika ostravských Židů, kteří byli vyvezeni v roce 1939 do táborů v Nisku, kam směřovaly první Eichmannovy transporty.
Těsně po skončení války v květnu 1945 došlo v pražské čtvrti Bořislavka k masakru asi 41 Němců z blízkého okolí. Dodnes není jasné, zda stříleli vojáci Rudé armády nebo čeští příslušníci Revolučních gard. Z události se dochoval unikátní záznam amatérského kameramana Jiřího Chmelíčka. Záběry jsou emocionálně náročné, ba přímo drastické.
Kdo navrhl první orientační systém pro pražské metro a jaké výzvy bylo třeba vyřešit, aby se v něm cestující orientovali? Daří se dodržovat jeho vizuální identitu? V této ukázce se seznámíme s Jiřím Rathouským, významným grafickým designérem, který v 70. letech 20. století vytvořil první orientační systém pro pražské metro. V 80. letech na jeho práci navázal Rostislav Vaněk.
Televizní seriál Bohéma (2017) diváky zavádí do ateliérů barrandovských filmových studií v období čtyřicátých let. Vybraná pasáž zachycuje herečku Annu Letenskou na gestapu a její rozhovor s manželkou herce Zdeňka Štěpánka. Seriál je fikce.
Semafor vnímáme nejen jako běžnou součást dopravy, ale objevuje se i v takových oblastech jako jídlo nebo fotbal. Rozumí mu každý, málokdo však zná jeho historii. Podívejte se, kdy a kde došlo ke vzniku prvního semaforu.
Slovinská válka za nezávislost byl krátký ozbrojený konflikt z léta roku 1991, kdy Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Jugoslávská lidová armáda se snažila převzít kontrolu nad slovinskými hranicemi a strategickými body, čímž vyvolala sérii střetů trvajících přibližně deset dní. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a první kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o tom, jak byli ruští emigranti přijati ze strany Československa či jaké měli studijní a pracovní příležitosti.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.