52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Gestapu se na území Protektorátu Čechy a Morava dařilo velice úspěšně rozkrývat odbojovou síť. Tato organizace působící již dávno před válkou měla svá pravidla a metody, jak od zatčených získat informace. Nebylo to pouhé bití, ale různé psychologické nátlakové metody.
Nová budova Československé televize na Kavčích horách v Praze se začala plánovat už v druhé polovině 50. let. Stavěla se pak od roku 1962 a její výstavba se dokonce jeden čas i zastavila. Další prodlení ve výstavbě přinesly technické změny televizního vysílání. Podívejte se na část dobové diskuse nad výstavbou objektů ČST, v níž se dozvíte i o plánovaných částech areálu, které nakonec nikdy postaveny nebyly.
Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Ten se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci naší země, bylo mu pouhých 20 let. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci.
Letecký útok ze 14. února 1945 byl prvním větším náletem na Prahu za druhé světové války, zároveň byl nejtragičtější - civilních obětí bylo přes 700. Nejvíce zničená oblast byla od Palackého mostu po Vinohrady, náletu padly za oběť významné pražské stavby, jako např. vinohradská synagoga nebo Emauzský klášter. Téma příčin této tragické události diskutovali experti z řad historiků v pořadu Historie.cs (2012).
Co předcházelo letu prvního člověka na Měsíc? Daniel Stach komentuje, jak politická situace na přelomu 50. a 60. let minulého století ovlivnila soupeření tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických o prvenství při dobývání vesmíru. Jaké události vedly prezidenta J. F. Kennedyho k uspíšení příprav letu na Měsíc a jak přípravy ovlivnila tragédie lodi Apollo 1. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
V Los Alamos v Novém Mexiku probíhal od roku 1942 v rámci tzv. projektu Manhattan výzkum atomové bomby. Ve videu ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku se tentokrát blíže dozvíme o každodenním životě lidí, kteří se na projektu podíleli. Jak trávili dny volna, jaký byl průměrný věk personálu nebo co ve středisku představovalo naprostý luxus.
Kvůli absentujícím mužům, sloužícím v první světové válce, se ženy musely popasovat s rolemi, které jim dosud byly upírány. Video využívá korespondenci Františka Šedi, kterému padl zkraje války dospělý syn na východní frontě, a on sám musel záhy ve starším věku narukovat do Itálie na střežení vojensky strategických objektů. Své hospodářství pak řídil na dálku pokyny a radami zasílanými pravidelně polní poštou své ženě a dcerám. Obsah korespondence s rodinou se přitom značně lišil od zápisků, které si zapisoval do deníku přímo na frontě.
Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.
13 600
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.