52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Již před první světovou válkou se zformovaly dva mocenské bloky, a to Trojspolek a Trojdohoda. Které státy představovaly jejich jádro? Byly pro ně už tehdy stěžejní militantní cíle? Lze poměřit jejich síly? A v čem bylo rozdělení na dva mocenské bloky problematické? Na tyto i další otázky odpoví historici v pořadu Historie.cs.
Zlínský mrakodrap vznikl na konci 30. let z iniciativy Jana Antonína Bati, tehdejšího vlastníka známé firmy a bratra slavnějšího Tomáše. Budova byla koncipována jako administrativní pracoviště firmy. Se svojí výškou – měřila téměř 78 metrů – byla v Československu zcela ojedinělou stavbou. V mnoha ohledech je tomu tak dodnes.
Vladimír Blažka a Alois Bauer byli bratranci pocházející z Olešnice na Moravě. V době protektorátu Čechy a Morava se zapojili do levicové odbojové organizace Předvoj. Dne 7. února 1945 společně provedli v Brně atentát na vysokou šarži jednotek SS, nacistického důstojníka Augusta Gölzera. Jejich čin zůstal ve stínu mnohem známějšího atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Blažka a Bauer se však konce války nedočkali, oba byli zatčeni a měsíc před koncem války zastřeleni v brněnských Kounicových kolejích.
Portrét liberálního novináře Ferdinanda Peroutky, vytrvalého obránce demokracie, který musel emigrovat před nacistickým i komunistickým režimem.
V rámci zpravodajského vysílání Studia 6 (2023) si vědecká redakce ČT připomněla výročí 78 let od svržení atomové bomby na japonské město Hirošima. V reportáži je podrobena otázce, proč padla volba právě na Hirošimu, jak moc bylo toto město zničeno a kolik obětí či zraněných atomová bomba zapříčinila. V závěru pak historik v rozhovoru řeší, z jakých důvodů vůbec Američané rozhodli o svržení bomb na Japonsko a zda to bylo opravdu nutné.
V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 (natočeno v r. 2025) můžete zhlédnout pasáž s autentickými dobovými záběry a úryvky z proslovů státníků ke konci druhé světové války, konkrétně Winstona Churchilla, Charlese de Gaulla a Josifa V. Stalina.
V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.
Posledním pokusem zvrátit průběh války ze strany nacistického Německa na západní frontě byla zimní akce v Ardenách v roce 1944. Podívejte se na to, jak probíhala, proč se nezdařila a jakým způsobem o ní referoval nacistický tisk. Diskutují historici v pořadu Historie.cs.
13 594
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.