52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Jedním z největších zločinů komunistického režimu byla likvidace selského stavu. Kolektivizace zemědělství u nás proběhla v míře větší než např. v okolních komunistických státech. Po pádu režimu mnozí sedláci či jejich potomci nalezli sílu, aby restituovali majetky a začali znovu hospodařit. Podívejte se na osudy tří z nich, Václava Daška ze Slavětína nad Metují, Pavla Dobrovolného z Ratibořic u Třebíče a Josefa Sotony z Trstěnic u Litomyšle.
Ostravsko mělo v komunistickém Československu zvláštní místo. Ocelové srdce republiky mělo ve svém městském centru nejen vysoké pece, ale i doly. Být horníkem tehdy znamenalo prestiž, možnost získat snadno byt a jiné výhody, vysoký plat. Být horníkem ovšem také znamenalo těžkou dřinu a mnohdy závislost na alkoholu. Podívejte se na příběhy ostravských horníků i lidí, kteří pamatují i jinou Ostravu. Na pozadí je také odpověď na otázku, do jaké míry je dnešní složitá sociální situace na Ostravsku důsledkem minulosti.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
V Hradci Králové na Labi už více než sto let funguje vodní elektrárna, které se podle jezu říká Hučák. Vedle své praktické funkce plní i funkci estetickou, neboť byla vybudovaná podle návrhu architekta Františka Sandera v secesním stylu, a představuje tak významnou hradeckou architektonickou památku.
Pasáž z pořadu My, budovatelé nové republiky 1945-1948 (2024) vystihuje dobovou atmosféru před volbami v roce 1946, ve kterých vyhráli komunisté. Obsahovou část videa představují čtené dobové záznamy s rozdílnými názory na tehdejší volební kampaň. Povšimněte si vlajky Československé sociální demokracie s posunutými barvami oproti státní vlajce. Po roce 1948 se přestala používat.
Třicátá léta běží, Německo v té době dosáhne plné zaměstnanosti a ve Španělsku vypukne občanská válka…
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny se začal měnit po sovětské revoluci a vzniku polského státu. Tragédií Volyně pak byly události druhé světové války. V dokumentu Lesník z Volyně z cyklu Neznámí hrdinové (2012) uvidíte výpověď pamětníka a historikův komentář o dějinných událostech.
V roce 1938 se začaly vyostřovat národnostní konflikty v československém pohraničí. Už na jaře začali odcházet židovští obyvatelé, v důsledku ztráty těchto území po podpisu mnichovské dohody odešlo do vnitrozemí ČSR mnoho dalších lidí. Později přicházeli i antifašisté z Německa, případně z Rakouska. Jaká byla politika československých úřadů vůči uprchlíkům přicházejícím na území tehdejšího státu?
13 616
866
4 836
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.