52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Ukázka mapuje průběh plzeňského povstání, postup místních odbojových skupin, převzetí místní vysílačky, plzeňské Škodovky a první rozhlasové vysílání Karla Šindlera. Sleduje dále organizovaný průběh povstání - vyjednávání s místními nacistickými představiteli a význam Karla Šindlera, který díky dezinformacím ve vysílání zabránil krvavému potlačení povstání. Ukázka obsahuje dobové záběry, hrané scény a pamětnické vyprávění.
Václav Havel se po sametové revoluci stává prezidentem Československa a pak plynně navazuje svými dvěma funkčními obdobími jako prezident České republiky. Během své funkce se snaží budovat občanskou společnost a povzbuzovat občany k jejímu rozvoji, k budování demokratického a svobodného státu, k aktivnímu a zodpovědnému zapojování do jeho dění. Havel zůstává aktivním občanem i po odchodu z funkce prezidenta. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět (2018) z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Vystěhovalci mířili do Spojených států amerických od poloviny 19. století zejména po zrušení poddanství. Hlavní vlna pak přišla v 70. a 80. letech, kdy za oceán proudily tisíce Čechů. Odhaduje se, že od r. 1848 do r. 1918 celkem do USA odešlo na 350 000 osob. Jací to byli lidé? Jak těžké byly jejich začátky? Kolik stála cesta lodí? Podívejte se na diskusi historiků na toto téma.
Československo vybudovalo v průběhu první republiky (v letech 1935 až 1938) mnoho pohraničních pevností. Ve videu se dozvíme, jak se tyto pevnosti později využívaly i v éře komunistického Československa.
Proč vznikl stát Izrael? Co je sionismus a antisemitismus? Jak a proč se Židé vraceli do Palestiny? Co znamenají pojmy alija, nakba, intifáda, Hamás a Fatah? Odpovědi nabízí tato epizoda pořadu What the Fact (2024). Využijte přehled událostí k diskusi se žáky o tom, kde leží kořeny staletých křivd a kdo si vlastně nárokuje právo žít ve Svaté zemi.
Ukázka z dokumentárního filmu Kamarádky na smrt (2007) seznamuje diváky s následky aktivní účasti žen ve válce, s nimiž se později musely vyrovnávat. Šlo například o neplodnost a psychické problémy způsobené traumatickými událostmi, jichž byly svědky.
Slovinská válka za nezávislost byl krátký ozbrojený konflikt z léta roku 1991, kdy Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Jugoslávská lidová armáda se snažila převzít kontrolu nad slovinskými hranicemi a strategickými body, čímž vyvolala sérii střetů trvajících přibližně deset dní. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a první kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.
13 594
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.